TEXT 51

Verš

Tekst

arjuna uvāca
dṛṣṭvedaṁ mānuṣaṁ rūpaṁ
tava saumyaṁ janārdana
idānīm asmi saṁvṛttaḥ
sa-cetāḥ prakṛtiṁ gataḥ

Synonyma

Synonyms

arjunaḥ uvāca — Arjuna prohlásil; dṛṣṭvā — když vidím; idam — tuto; mānuṣam — lidskou; rūpam — podobu; tava — Tvou; saumyam — překrásnou; janārdana — ó hubiteli nepřátel; idānīm — nyní; asmi — jsem; saṁvṛttaḥ — ustálený; sa-cetāḥ — s takovým vědomím; prakṛtim — do svého přirozeného stavu; gataḥ — navrácen.

arjunaḥ uvāca — Arjuna sagde; dṛṣṭvā — idet jeg ser; idam — denne; mānuṣam — menneskelige; rūpam — form; tava — Din; saumyam — meget smukke; janārdana — O opretholder af folket; idānīm — nu; asmi — jeg er; saṁvṛttaḥ — beroliget; sa-cetāḥ — i min bevidsthed; prakṛtim — til min egen natur; gataḥ — vendt tilbage.

Překlad

Translation

Když Arjuna uviděl Kṛṣṇu v Jeho původní podobě, řekl: Ó Janārdano, při pohledu na tuto překrásnou podobu, která je jako lidská, se má mysl uklidnila. Jsem opět ve svém přirozeném stavu.

Da Arjuna så Kṛṣṇa i Dennes oprindelige skikkelse, udbrød han: O Janārdana, ved synet af Din utroligt smukke menneskelignende form får jeg atter ro i sindet og bliver mig selv på ny.

Význam

Purport

Slova mānuṣaṁ rūpam dávají jasně najevo, že původní podoba Nejvyšší Osobnosti Božství je dvouruká. Ti, kdo se Kṛṣṇovi vysmívají, jako by byl obyčejný člověk, jsou zde usvědčeni z neznalosti Jeho božské povahy. Je-li Kṛṣṇa stejný jako obyčejný člověk, jak je možné, že umí ukázat vesmírnou podobu a potom zase čtyřrukou podobu zvanou Nārāyaṇa? V Bhagavad-gītě je proto velmi jasně řečeno, že ten, kdo považuje Kṛṣṇu za obyčejného člověka a svádí čtenáře tvrzením, že z Kṛṣṇy promlouvá neosobní Brahman, se dopouští největší nepravosti. Kṛṣṇa skutečně ukázal svou vesmírnou podobu i svou čtyřrukou podobu Viṣṇua. Jak by tedy mohl být obyčejnou lidskou bytostí? Čistého oddaného nemohou scestné komentáře k Bhagavad-gītě zmást, protože zná věci tak, jak jsou. Původní verše Bhagavad-gīty jsou jasné jako slunce. Nepotřebují umělé světlo hloupých tvůrců komentářů.

FORKLARING: Her angiver ordene mānuṣaṁ rūpam klart og tydeligt, at Guddommens Højeste Personlighed oprindeligt er toarmet. De, der håner Kṛṣṇa for at være et almindeligt menneske, vises her at være uvidende om Hans guddommelige natur. Hvis Kṛṣṇa er som et almindeligt menneske, hvordan kan Han da fremvise den universelle form for derefter at fremstå i Sin firarmede Nārāyaṇa-form? Bhagavad-gītā er meget klar her, at den, der anser Kṛṣṇa for at være en almindelig person, og som vildleder læseren ved at hævde, at det er den upersonlige Brahman, der taler inden i Kṛṣṇa, begår den største uret. Kṛṣṇa har rent faktisk vist både Sin universelle form og Sin firarmede Viṣṇu-form. Hvordan kan Han da være et almindeligt menneske? En ren hengiven lader sig ikke forvirre af sådanne vildledende Bhagavad-gītā-kommentarer, for han ved, hvad der er hvad. Bhagavad-gītās oprindelige vers er soleklare. De behøver ikke kunstig belysning fra tåbelige kommentatorer.