TEXT 49

Verš

Texte

mā te vyathā mā ca vimūḍha-bhāvo
dṛṣṭvā rūpaṁ ghoram īdṛṅ mamedam
vyapeta-bhīḥ prīta-manāḥ punas tvaṁ
tad eva me rūpam idaṁ prapaśya

Synonyma

Synonyms

mā — ať není; te — tobě; vyathā — potíž; mā — ať není; ca — rovněž; vimūḍha-bhāvaḥ — zmatenost; dṛṣṭvā — z pohledu na; rūpam — podobu; ghoram — strašlivou; īdṛk — takovouto; mama — Mou; idam — tuto; vyapeta-bhīḥ — zbavený všeho strachu; prīta-manāḥ — radostné mysli; punaḥ — znovu; tvam — ty; tat — tu; eva — takto; me — Mou; rūpam — podobu; idam — tuto; prapaśya — pohleď na.

mā: qu’il n’y ait plus; te: en toi; vyathā: de trouble; mā: qu’il n’y ait plus; ca: aussi; vimūḍha-bhāvaḥ: de confusion; dṛṣṭvā: en voyant; rūpam: forme; ghoram: horrible; īdṛk: comme elle est; mama: Ma; idam: cela; vyapeta-bhīḥ: libre de toute peur; prīta-manāḥ: le mental satisfait; punaḥ: encore; tvam: tu; tat: que; eva: ainsi; me: Ma; rūpam: forme; idam: cela; prapaśya: vois.

Překlad

Translation

Pohled na Můj strašlivý projev Tě rozrušil a zmátl. Nyní ať zmizí. Můj oddaný, buď znovu prostý všeho nepokoje. S klidnou myslí teď můžeš hledět na podobu, po které toužíš.

Ma terrible forme t’a bouleversé. Mais que ta crainte se dissipe et que cesse ton trouble. En toute sérénité, contemple maintenant la forme que tu désires voir.

Význam

Purport

Arjuna se původně bál zabít svého úctyhodného děda Bhīṣmu a učitele Droṇu. Kṛṣṇa mu však řekl, že nemusí mít strach. Když se Dhṛtarāṣṭrovi synové ve shromáždění Kuruovců pokoušeli obnažit Draupadī, Bhīṣma i Droṇa mlčeli, a za takové zanedbání povinnosti si zasloužili smrt. Kṛṣṇa vyjevil Arjunovi svou vesmírnou podobu, aby mu ukázal, že tito lidé již byli za své nezákonné jednání zabiti. Tento výjev odhalil před Arjunovýma očima také z toho důvodu, že oddaní jsou přirozeně mírumilovní a nejsou takových strašných činů schopni. Účel zjevení vesmírné podoby byl tedy splněn; nyní chtěl Arjuna vidět čtyřrukou podobu a Kṛṣṇa mu ji vyjevil. Vesmírná podoba oddaného příliš nezajímá, neboť neumožňuje opětování láskyplných citů. Oddaný chce buď Pánovi věnovat své city plné úcty, nebo vidět dvourukou podobu Kṛṣṇy, aby mohl jednat na úrovni láskyplné služby ve vzájemném vztahu s Nejvyšší Osobností Božství.

Nous avons vu, au début de la Bhagavad-gītā, qu’Arjuna était troublé à l’idée de tuer Bhīṣma et Droṇa, ses aïeul et maître vénérés. Mais Kṛṣṇa lui a dit de ne pas avoir peur de les tuer. Il lui a rappelé que lorsque les fils de Dhṛtarāṣṭra tentèrent publiquement de dévêtir Draupadī, ni Bhīṣma ni Droṇa n’intervinrent. Pour un tel manquement à leur devoir, ils méritent de mourir. Si Kṛṣṇa révèle à Arjuna Sa forme universelle, c’est pour lui montrer que ces guerriers sont déjà mis à mort en raison de leurs actes répréhensibles. Et Kṛṣṇa a d’autant plus le désir de lui dévoiler cette scène qu’Il sait que Ses dévots sont des êtres paisibles, incapables de commettre de telles horreurs.

L’objet de la révélation de Sa forme universelle atteint, le Seigneur répond ensuite au désir d’Arjuna, lequel voudrait Le voir dans Sa forme à quatre bras. Un dévot n’éprouve pas beaucoup d’intérêt pour la forme universelle, car on ne peut échanger de sentiments d’amour avec cet aspect du Seigneur. Il désire soit rendre un culte respectueux au Seigneur dans Sa forme à quatre bras, soit voir Kṛṣṇa dans Sa forme à deux bras pour Le servir dans une relation d’amour partagé.