Skip to main content

TEXT 35

TEXT 35

Verš

Texto

sañjaya uvāca
etac chrutvā vacanaṁ keśavasya
kṛtāñjalir vepamānaḥ kirīṭī
namaskṛtvā bhūya evāha kṛṣṇaṁ
sa-gadgadaṁ bhīta-bhītaḥ praṇamya
sañjaya uvāca
etac chrutvā vacanaṁ keśavasya
kṛtāñjalir vepamānaḥ kirīṭī
namaskṛtvā bhūya evāha kṛṣṇaṁ
sa-gadgadaṁ bhīta-bhītaḥ praṇamya

Synonyma

Palabra por palabra

sañjayaḥ uvāca — Sañjaya řekl; etat — takto; śrutvā — když vyslechl; vacanam — řeč; keśavasya — Kṛṣṇy; kṛta-añjaliḥ — se sepjatýma rukama; vepamānaḥ — třesoucí se; kirīṭī — Arjuna; namaskṛtvā — klanící se; bhūyaḥ — znovu; eva — také; āha — řekl; kṛṣṇam — Kṛṣṇovi; sa-gadgadam — chvějícím se hlasem; bhīta-bhītaḥ — velmi bázlivý; praṇamya — klanící se.

sañjayaḥ uvāca — Sañjaya dijo; etat — así; śrutvā — oyendo; vacanam — la palabra; keśavasya — de Kṛṣṇa; kṛta-añjaliḥ — con las manos juntas; vepamānaḥ — temblando; kirītī — Arjuna; namaskṛtvā — ofreciendo reverencias; bhūyaḥ — otra vez; eva — también; āha — dijo; kṛṣṇam — a Kṛṣṇa; sa-gadgadam — con una voz quebrada; bhīta-bhītaḥ — asustado; praṇamya — ofreciendo reverencias.

Překlad

Traducción

Sañjaya řekl Dhṛtarāṣṭrovi: Ó králi, když Arjuna vyslechl od Nejvyšší Osobnosti Božství tato slova, třásl se a znovu a znovu skládal poklony se sepjatýma rukama. Chvějícím se hlasem k Pánu Kṛṣṇovi bázlivě promluvil.

Sañjaya le dijo a Dhṛtarāṣṭra: ¡Oh, rey!, después de oír esas palabras de labios de la Suprema Personalidad de Dios, el tembloroso Arjuna le ofreció reverencias una y otra vez con las manos juntas, y, temerosamente y con una voz quebrada, le habló al Señor Kṛṣṇa de la siguiente manera.

Význam

Significado

Jak jsme již uvedli, vesmírná podoba Nejvyšší Osobnosti Božství způsobila, že Arjuna byl udivený a zmatený, a proto začal Kṛṣṇovi opakovaně skládat uctivé poklony a zajíkavě se k Němu modlit — ne jako přítel, ale jako užaslý oddaný.

Tal como ya lo hemos explicado, debido a la situación creada por la forma universal de la Suprema Personalidad de Dios, Arjuna se pasmó de asombro; así pues, él comenzó a ofrecerle a Kṛṣṇa sus respetuosas reverencias una y otra vez, y con la voz quebrada comenzó a orar, no como un amigo, sino como un devoto lleno de asombro.