TEXT 1

Verš

Texte

arjuna uvāca
mad-anugrahāya paramaṁ
guhyam adhyātma-saṁjñitam
yat tvayoktaṁ vacas tena
moho ’yaṁ vigato mama

Synonyma

Synonyms

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; mat-anugrahāya — abys mi projevil přízeň; paramam — nejvyšší; guhyam — důvěrné téma; adhyātma — duchovní; saṁjñitam — co se týče; yat — co; tvayā — Tebou; uktam — řečená; vacaḥ — slova; tena — tím; mohaḥ — iluze; ayam — tato; vigataḥ — je odstraněna; mama — moje.

arjunaḥ uvāca: Arjuna dit; mat-anugrahāya: simplement pour me montrer Ta faveur; paramam: suprême; guhyam: sujet confidentiel; adhyātma: spirituel; saṁjñitam: en matière de; yat: que; tvayā: par Toi; uktam: dis; vacaḥ: mots; tena: par cela; mohaḥ: illusion; ayam: ceci; vigataḥ: est dissipée; mama: mon.

Překlad

Translation

Arjuna pravil: Tím, že jsem vyslechl Tvá slova, kterými jsi mě s velkou laskavostí poučil o těchto nejdůvěrnějších duchovních tématech, je má iluze nyní rozptýlena.

Arjuna dit: Parce qu’avec bonté Tu m’as révélé Tes enseignements sur les sujets spirituels les plus secrets, mon illusion s’est maintenant dissipée.

Význam

Purport

Tato kapitola představuje Kṛṣṇu jako příčinu všech příčin. Je příčinou dokonce i existence Mahā-Viṣṇua, ze kterého vycházejí hmotné vesmíry. Kṛṣṇa není inkarnace — je zdroj všech inkarnací. To bylo důkladně vysvětleno v předchozí kapitole.

Ce chapitre nous révèle que Kṛṣṇa est la cause de toutes les causes. Mahā-Viṣṇu en personne, Duquel émanent tous les univers matériels, trouve en Lui Sa cause. Kṛṣṇa n’est pas un avatāra, puisqu’Il est la source de tous les avatāras. Le chapitre précédent l’a du reste parfaitement expliqué.

Arjuna nyní říká, že jeho iluze je rozptýlena. To znamená, že již Kṛṣṇu nepovažuje za pouhého člověka, který je jeho přítelem, ale za zdroj všeho. Vše se mu osvětlilo a těší ho, že má tak skvělého přítele, jakým je Kṛṣṇa. Nyní však uvažuje, že on sám sice může Kṛṣṇu uznávat za zdroj všeho, ale jiní možná ne. Chce o Kṛṣṇově božství přesvědčit všechny, a v této kapitole proto Kṛṣṇu žádá, aby ukázal svou vesmírnou podobu. Když někdo spatří Kṛṣṇovu vesmírnou podobu, zmocní se ho strach — tak jako Arjuny. Kṛṣṇa je však natolik laskavý, že po jejím projevení opět přijme svou původní podobu. Arjuna souhlasí s tím, co Pán již několikrát řekl: Kṛṣṇa k němu hovoří jen pro jeho dobro. Uznává, že toto vše zažívá díky Kṛṣṇově milosti. Nyní je přesvědčen, že Kṛṣṇa je příčina všech příčin, jenž v podobě Nadduše dlí v srdci každého.

Arjuna annonce maintenant à Kṛṣṇa que l’illusion dont il était la proie s’est dissipée, c’est-à-dire qu’il ne prend plus le Seigneur pour un homme ordinaire qui serait son ami, mais reconnaît en Lui la source de toute chose. Ainsi éclairé, Arjuna éprouve le bonheur d’avoir Kṛṣṇa pour ami, mais il a également conscience que certains peuvent refuser ce que lui-même accepte, à savoir que Kṛṣṇa est la source de tout. Aussi, pour établir que Kṛṣṇa est Dieu, il va, dans ce chapitre, Lui demander de dévoiler Sa forme universelle. En fait, quiconque voit cette forme universelle de Kṛṣṇa est aussitôt saisi d’effroi. Arjuna sera terrifié jusqu’à ce que le Seigneur, dans Sa grande bonté, manifeste à nouveau Sa forme originelle.

Arjuna reconnaît que Kṛṣṇa ne lui parle que pour son bien. Il comprend que les événements auxquels il se trouve confronté sont une manifestation de la grâce du Seigneur. Il est à présent fermement convaincu que Kṛṣṇa est la cause de toutes les causes, qu’Il est l’Âme Suprême qui vit dans le cœur de chacun.