Skip to main content

TEXT 35

TEXT 35

Verš

Texto

bṛhat-sāma tathā sāmnāṁ
gāyatrī chandasām aham
māsānāṁ mārga-śīrṣo ’ham
ṛtūnāṁ kusumākaraḥ
bṛhat-sāma tathā sāmnāṁ
gāyatrī chandasām aham
māsānāṁ mārga-śīrṣo ’ham
ṛtūnāṁ kusumākaraḥ

Synonyma

Palabra por palabra

bṛhat-sāma — Bṛhat-sāma; tathā — také; sāmnām — z písní Sāma Vedy; gāyatrī — mantry Gāyatrī; chandasām — z veškeré poezie; aham — Já jsem; māsānām — z měsíců; mārga-śīrṣaḥ — měsíc v období listopadu a prosince; aham — Já jsem; ṛtūnām — ze všech ročních období; kusuma-ākaraḥ — jaro.

bṛhat-sāma — el Bṛhat-sāma; tathā — también; sāmnām — de las canciones del Sāma Veda; gāyatrī — los himnos gāyatrī; chandasām — de toda la poesía; aham — Yo soy; māsānām — de los meses; mārga-śīrṣaḥ — el mes comprendido entre noviembre y diciembre; aham — Yo soy; ṛtūnām — de todas las estaciones; kusuma-ākaraḥ — la primavera.

Překlad

Traducción

Z hymnů Sāma Vedy jsem Bṛhat-sāma a z poezie jsem Gāyatrī. Z měsíců jsem Mārgaśīrṣa (listopad — prosinec) a z ročních období jsem kvetoucí jaro.

De los himnos del Sāma Veda, Yo soy el Bṛhat-sāma, y de la poesía, Yo soy el gāyatrī. De los meses, Yo soy mārgaśīrsa [noviembre-diciembre], y de las estaciones, Yo soy la florida primavera.

Význam

Significado

Pán již uvedl, že mezi všemi Vedami je Sāma Vedou. Sāma Veda je bohatá na krásné nápěvy, které zpívají různí polobozi. Z nich vyniká nádherný nápěv Bṛhat-sāmy, jež se zpívá o půlnoci.

El Señor ya ha explicado que entre todos los Vedas, Él es el Sāma Veda. El Sāma Veda está colmado de hermosas canciones que tocan los diversos semidioses. Una de esas canciones es el bṛhat-sāma, que tiene una melodía exquisita y se canta a medianoche.

V sanskrtu jsou pro psaní poezie dána pevná pravidla — autor neskládá a nemění rýmy a rytmus podle svých rozmarů, jak to často vidíme u moderních básní. Nejpřednější poezií sestavenou podle pravidel je mantra Gāyatrī, kterou recitují náležitě způsobilé osoby s bráhmanskými vlastnostmi a kterou najdeme ve Śrīmad-Bhāgavatamu. Jelikož je zvláště určena k poznání Boha, zastupuje Nejvyššího. Tato mantra je pro duchovně pokročilé lidi, a když člověk dosáhne při její recitaci úspěchu, může poznat Pánovo transcendentální postavení. Aby ji mohl začít recitovat, musí nejprve nabýt vlastností osoby na dokonalé úrovni — vlastností, které z hlediska zákonů hmotné přírody náleží kvalitě dobra. Ve védské civilizaci je mantře Gāyatrī přikládána velká důležitost a je přijímána za zvukovou inkarnaci Brahmanu. Brahmā byl první, kdo ji obdržel, a od něho je předávána učednickou posloupností.

En sánscrito hay reglas específicas que regulan la poesía; la rima y el metro no se escriben caprichosamente, como en la mayor parte de la poesía moderna. De la poesía regulada, el mantra gāyatrī, que cantan los brāhmaṇas debidamente capacitados, es el más notable. El mantra gāyatrī se menciona en el Śrīmad-Bhāgavatam. Como el mantra gāyatrī está hecho especialmente para llegar a la comprensión de Dios, representa al Señor Supremo. Ese mantra es para gente adelantada en lo espiritual, y cuando uno tiene éxito en cantarlo, puede ingresar en el plano de la posición trascendental del Señor. Para poder cantar el mantra gāyatrī, primero uno debe adquirir las cualidades de la persona perfecta, las cualidades de la bondad según las leyes de la naturaleza material. El mantra gāyatrī es muy importante en la civilización védica, y se considera que es la encarnación sonora del Brahman. Brahmā es su iniciador, y desciende de él en sucesión discipular.

Měsíc na přelomu listopadu a prosince je považován za nejlepší ze všech měsíců, neboť v Indii se sklízí obilí a tehdy jsou lidé velmi šťastní. Jaro je období všemi oblíbené, protože není ani příliš horko, ani příliš zima a rozkvétají květiny a stromy. Na jaře se také koná mnoho obřadů na oslavu Kṛṣṇových zábav — proto je považováno za nejlepší a nejradostnější ze všech ročních období a zastupuje Nejvyššího Pána, Kṛṣṇu.

El mes comprendido entre noviembre y diciembre se considera que es el mejor de todos los meses, porque en esa época en la India se recogen los granos de los campos, y la gente se pone muy feliz. La primavera es, desde luego, una estación querida por todos, ya que ni es demasiado caliente ni demasiado fría, y en esa estación las flores y los árboles alcanzan su máximo esplendor. Durante la primavera hay, además, muchas ceremonias que conmemoran los pasatiempos de Kṛṣṇa; por eso se considera que es la estación más jubilosa de todas, y es la representante del Señor Supremo, Kṛṣṇa.