Skip to main content

TEXT 20

TEXT 20

Verš

Texte

aham ātmā guḍākeśa
sarva-bhūtāśaya-sthitaḥ
aham ādiś ca madhyaṁ ca
bhūtānām anta eva ca
aham ātmā guḍākeśa
sarva-bhūtāśaya-sthitaḥ
aham ādiś ca madhyaṁ ca
bhūtānām anta eva ca

Synonyma

Synonyms

aham — Já; ātmā — duše; guḍākeśa — ó Arjuno; sarva-bhūta — všech živých bytostí; āśaya-sthitaḥ — dlící v srdci; aham — Já jsem; ādiḥ — původ; ca — také; madhyam — střed; ca — také; bhūtānām — všech živých bytostí; antaḥ — konec; eva — jistě; ca — a.

aham: Je; ātmā: âme; guḍākeśa: ô toi qui as vaincu les ténèbres du sommeil; sarva-bhūta: tous les êtres; āśaya-sthitaḥ: située dans le cœur; aham: Je suis; ādiḥ: l’origine; ca: aussi; madhyam: le milieu; ca: aussi; bhūtānām: de tous les êtres; antaḥ: la fin; eva: certes; ca: et.

Překlad

Translation

Ó Arjuno, jsem Nadduše dlící v srdcích všech živých bytostí. Jsem počátek, střed i konec všeho.

Je suis l’Âme Suprême, ô Guḍākeśa, sise dans le cœur de chaque être. De tous, Je suis le commencement, le milieu et la fin.

Význam

Purport

Zde je důležité, že Kṛṣṇa oslovuje Arjunu Guḍākeśo. Guḍākeśa je ten, kdo přemohl temnotu spánku. Ti, kteří spí v temnotě nevědomosti, nemohou pochopit, jak se Nejvyšší Osobnost Božství různými způsoby projevuje v hmotném a v duchovním světě. Arjuna je nad temnotou, a Osobnost Božství tedy přistupuje na to, že popíše své různé vznešené projevy.

Kṛṣṇa appelle ici Arjuna Guḍākeśa, « celui qui a vaincu les ténèbres du sommeil ». Ainsi indique-t-Il que les hommes qui sommeillent dans les ténèbres de l’ignorance ne sont pas en mesure de comprendre comment Il Se manifeste dans les mondes matériel et spirituel. La Personne Suprême accepte de décrire Ses diverses splendeurs à Arjuna parce qu’il a transcendé les ténèbres de cette ignorance.

Kṛṣṇa nejprve Arjunovi říká, že prostřednictvím své první expanze v hmotném světě je duší tohoto vesmírného projevu. Před hmotným stvořením se Nejvyšší Pán skrze svou úplnou expanzi projevuje v podobě puruṣa-avatārů a od Něho vše začíná. Je tedy ātmou (duší) mahat-tattvy, celkové hmotné energie. Mahat-tattva není příčinou stvoření — ve skutečnosti do ní vstupuje Mahā-Viṣṇu. On je duší. Když vstoupí do projevených vesmírů, projeví se dále v podobě Nadduše v každé živé bytosti. Máme zkušenost, že tělo živé bytosti existuje díky přítomnosti duše — bez ní se nemůže vyvinout. A hmotný projev se nemůže vyvinout, dokud do něho nevstoupí Nejvyšší Duše, Kṛṣṇa. V Subala Upaniṣadě stojí: prakṛty-ādi-sarva-bhūtāntar-yāmī sarva-śeṣī ca nārāyaṇaḥ — “Nejvyšší Osobnost Božství v podobě Nadduše setrvává ve všech projevených vesmírech.”

Tout d’abord, sous la forme de Sa première émanation plénière, Kṛṣṇa révèle être l’âme de l’entière manifestation cosmique. Avant la création du monde, le Seigneur Suprême, par le biais de Son émanation plénière, revêt plusieurs formes, celles des puruṣa-avatāras. C’est ainsi que tout commence en Lui. Il est l’ātmā, l’âme du mahat-tattva – l’agrégat des éléments matériels. L’énergie matérielle n’est donc pas à l’origine de la création. C’est Mahā-Viṣṇu, le premier puruṣa-avatāra, qui entre dans le mahat-tattva et l’anime. Il est l’âme de l’énergie matérielle tout entière. Une fois, donc, que Mahā-Viṣṇu a pénétré les différents univers qu’Il a créés, Il Se manifeste en chaque être sous la forme du Paramātmā. Nous savons par expérience que le corps ne saurait exister ou se développer sans la présence de l’étincelle spirituelle. De même, la manifestation matérielle ne peut entrer en mouvement à moins que l’Âme Suprême, Kṛṣṇa, n’y pénètre. On trouve à ce sujet dans la Subāla Upaniṣad les mots suivants: prakṛty-ādi-sarva-bhūtāntar-yāmī sarva-śeṣī ca nārāyaṇaḥ – « Dieu, la Personne Suprême, vit en chaque univers dans Sa forme d’Âme Suprême. »

Tři puruṣa-avatārové jsou popisováni ve Śrīmad-Bhāgavatamu. Líčí je rovněž Sātvata-tantra: viṣṇos tu trīṇi rūpāṇi puruṣākhyāny atho viduḥ. Nejvyšší Osobnost Božství se v tomto hmotném světě projevuje ve třech podobách — Kāraṇodakaśāyī Viṣṇua, Garbhodakaśāyī Viṣṇua a Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua. Mahā-Viṣṇu neboli Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu je popisován v Brahma-saṁhitě (5.47): yaḥ kāraṇārṇava-jale bhajati sma yoga-nidrām, Kṛṣṇa, Nejvyšší Pán a příčina všech příčin, uléhá ve vesmírném oceánu v podobě Mahā-Viṣṇua. Nejvyšší Osobnost Božství je tedy počátkem tohoto vesmíru, udržovatelem vesmírných projevů a místem spočinutí veškeré energie.

Le Śrīmad-Bhāgavatam ainsi que le Nārada Pañcarātra – un des Sātvata-tantras – décrivent ainsi les trois puruṣa-avatāras: viṣṇos tu trīṇi rūpāṇi puruṣākhyāny atho viduḥ – « Dieu, la Personne Suprême, Se manifeste dans la création matérielle sous trois aspects: Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu, Garbhodakaśāyī Viṣṇu et Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu. » Mahā-Viṣṇu, appelé aussi Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu, est décrit dans la Brahma-saṁhitā (5.47): yaḥ kāraṇārṇava-jale bhajati sma yoga-nidrām – Dieu, la Personne Suprême, Kṛṣṇa, la cause de toutes les causes, repose sur l’océan cosmique dans Sa forme de Mahā-Viṣṇu. Il est donc bien l’origine, le soutien et la cessation de l’énergie matérielle.