Skip to main content

TEXTS 12-13

TEXTS 12-13

Verš

Texte

arjuna uvāca
paraṁ brahma paraṁ dhāma
pavitraṁ paramaṁ bhavān
puruṣaṁ śāśvataṁ divyam
ādi-devam ajaṁ vibhum
arjuna uvāca
paraṁ brahma paraṁ dhāma
pavitraṁ paramaṁ bhavān
puruṣaṁ śāśvataṁ divyam
ādi-devam ajaṁ vibhum
āhus tvām ṛṣayaḥ sarve
devarṣir nāradas tathā
asito devalo vyāsaḥ
svayaṁ caiva bravīṣi me
āhus tvām ṛṣayaḥ sarve
devarṣir nāradas tathā
asito devalo vyāsaḥ
svayaṁ caiva bravīṣi me

Synonyma

Synonyms

arjunaḥ uvāca — Arjuna řekl; param — nejvyšší; brahma — pravda; param — nejvyšší; dhāma — opora; pavitram — čistý; paramam — nejvyšší; bhavān — Ty; puruṣam — osobnost; śāśvatam — věčná; divyam — transcendentální; ādi-devam — původní Pán; ajam — nezrozený; vibhum — největší; āhuḥ — říkají; tvām — o Tobě; ṛṣayaḥ — mudrci; sarve — všichni; deva-ṛṣiḥ — mudrc mezi polobohy; nāradaḥ — Nārada; tathā — také; asitaḥ — Asita; devalaḥ — Devala; vyāsaḥ — Vyāsa; svayam — sám; ca — také; eva — jistě; bravīṣī — vykládáš; me — mně.

arjunaḥ uvāca: Arjuna dit; param: suprême; brahma: la vérité; param: suprême; dhāma: le soutien; pavitram: pur; paramam: suprême; bhavān: Toi; puruṣam: la personne; śāśvatam: éternelle; divyam: transcendantale; ādi-devam: le Seigneur originel; ajam: non né; vibhum: le plus grand, omniprésent; āhuḥ: disent; tvām: de Toi; ṛṣayaḥ: les sages; sarve: tous; deva-ṛṣiḥ: le sage parmi les devas; nāradaḥ: Nārada; tathā: aussi; asitaḥ: Asita; devalaḥ: Devala; vyāsaḥ: Vyāsa; svayam: personnellement; ca: aussi; eva: certes; bravīṣī: Tu expliques; me: à moi.

Překlad

Translation

Arjuna pravil: Jsi Nejvyšší Osobnost Božství, konečné útočiště, nejčistší, Absolutní Pravda. Jsi věčná, transcendentální, původní osoba, nezrozená a největší. Tuto pravdu o Tobě potvrzují všichni velcí mudrci, jako je Nārada, Asita, Devala a Vyāsa, a nyní mi totéž tvrdíš Ty sám.

Arjuna dit: Tu es Dieu, la Personne Suprême, l’ultime demeure, la Vérité Absolue. Tu es la Personne originelle, transcendantale et éternelle. Tu es le Non-né, le plus pur et le plus grand. Tous les grands sages, Nārada, Asita, Devala et Vyāsa le proclament, et Toi-même à présent me le révèles.

Význam

Purport

V těchto dvou jasně znějících verších dává Nejvyšší Pán moderním filozofům možnost pochopit, že Nejvyšší se liší od individuální duše. Když Arjuna nyní vyslechl čtyři stěžejní verše Bhagavad-gīty, zbavil se všech pochybností a přijal Kṛṣṇu za Nejvyššího Pána, Osobnost Božství. Ihned důrazně prohlašuje: “Jsi paraṁ brahma, Nejvyšší Osobnost Božství.” Kṛṣṇa předtím uvedl, že je původcem všeho a všech. Každý polobůh a každá lidská bytost závisí na Něm. Lidé a polobozi si z nevědomosti myslí, že jsou absolutní a že na Nejvyšší Osobnosti Božství nezávisí. Tuto nevědomost dokonale odstraní oddaná služba; to již Pán vysvětlil v předchozích verších. Nyní Ho Arjuna Jeho milostí přijímá za Nejvyšší Pravdu, přesně jak to učí Vedy. Arjuna nenazval Kṛṣṇu Nejvyšší Osobností Božství a Absolutní Pravdou proto, aby Mu jakožto svému důvěrnému příteli lichotil. Vše, co v těchto dvou verších říká, stojí ve Vedách. Védská prohlášení znějí jasně — Nejvyššího Pána může poznat jedině ten, kdo Mu začne prokazovat oddanou službu. Každé slovo, které Arjuna v tomto verši vyslovil, je doloženo prohlášením Ved.

Les paroles qu’Arjuna prononce dans ces deux versets permettent au Seigneur d’offrir aux philosophes māyāvādīs l’opportunité de comprendre que l’Âme Suprême et l’âme infinitésimale se distinguent très nettement l’une de l’autre. Après avoir écouté les quatre versets essentiels de la Bhagavad-gītā (10.8–11), Arjuna n’est plus en proie au moindre doute. Convaincu que Kṛṣṇa est Dieu, la Personne Suprême, il déclare hardiment: « Tu es le paraṁ brahma, Dieu, la Personne Suprême. » Kṛṣṇa S’est en effet décrit comme l’origine de tout être et de toute chose. Les devas et les humains dépendent tous de Lui, bien que parfois leur ignorance les conduise à se croire absolus et indépendants de Lui. Cette ignorance, toutefois, comme Kṛṣṇa l’a expliqué dans le verset précédent, se dissipe entièrement lorsqu’on pratique le service de dévotion. Par la grâce même du Seigneur, Arjuna reconnaît maintenant, conformément aux affirmations des Écritures, que Kṛṣṇa est la Vérité Suprême. Ce n’est pas que, par amitié, Arjuna flatte Kṛṣṇa en L’appelant Dieu, la Personne Suprême, la Vérité Absolue. Chaque mot prononcé dans ces deux versets est confirmé par les Védas, lesquels certifient en outre que seul le dévot engagé dans le service de dévotion est en mesure de comprendre le Seigneur Suprême.

V Kena Upaniṣadě je řečeno, že Nejvyšší Brahman je místem spočinutí všeho, a Kṛṣṇa již vysvětlil, že všechno tkví v Něm. Muṇḍaka Upaniṣad dokládá, že Nejvyššího Pána, ve kterém vše spočívá, mohou vnímat jen ti, kdo na Něho neustále myslí. Toto neustálé myšlení na Kṛṣṇu se nazývá smaraṇam a je jednou z metod oddané služby. Jedině díky oddané službě Kṛṣṇovi může živá bytost pochopit své postavení a zbavit se hmotného těla.

Kṛṣṇa a expliqué que tout repose en Lui. Ce que confirme la Kena Upaniṣad lorsqu’elle établit que tout repose en le Brahman Suprême, et par la Muṇḍaka Upaniṣad lorsqu’elle atteste que seul un homme absorbé dans la pensée du Seigneur, en qui tout repose, est à même de Le réaliser. Ce souvenir permanent est l’une des pratiques du service de dévotion, qui a pour nom smaraṇam. C’est donc par le service de dévotion, et par lui seul, que l’homme aura connaissance de sa condition réelle et sera en mesure de se libérer du corps matériel.

Ve Vedách je Nejvyšší Pán uznávaný za nejčistšího z čistých. Ten, kdo porozumí, že Kṛṣṇa takový je, se může očistit od všech hříchů. Nikdo se nemůže zbavit nákazy hříchu, dokud se neodevzdá Nejvyššímu Pánu. To, že Arjuna uznává Kṛṣṇu za nejčistšího, odpovídá pokynům védských spisů. Rovněž to potvrzují velké osobnosti, z nichž je nejpřednější Nārada.

Les Védas dépeignent le Seigneur Suprême comme le plus pur d’entre les purs. Celui qui réalise cet attribut de Kṛṣṇa et s’abandonne à Lui se purifie de tous ses actes coupables. Il n’existe pas d’autre moyen. Le fait qu’Arjuna reconnaisse Kṛṣṇa comme tel atteste que sa vision est parfaitement conforme à celle des Écritures védiques, à celle des plus grands érudits ayant à leur tête Nārada.

Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství a každý by měl o Něm stále meditovat a těšit se z transcendentálního vztahu s Ním. Je svrchovanou bytostí a nepodléhá ani potřebám těla, ani zrození a smrti. To dokládá nejen Arjuna, ale i všechna védská písma, Purāṇy a historické záznamy, a ve čtvrté kapitole Gīty Pán sám říká: “Přestože jsem nezrozený, zjevuji se na Zemi, abych nastolil náboženské zásady.” Je prapůvodem, nemá žádnou příčinu, protože je sám příčinou všech příčin, a vše pochází z Něho. Toto dokonalé poznání je možné obdržet Jeho milostí.

Kṛṣṇa étant Dieu, la Personne Suprême, on doit à chaque instant méditer sur Lui et goûter la relation transcendantale qui nous unit à Lui. Il est l’Être Suprême que ne touchent ni les besoins corporels, ni la naissance et la mort, ainsi que l’affirment, à l’instar d’Arjuna, l’ensemble des Écrits védiques, les Purāṇas et les récits historiques. Le Seigneur, du reste, explique en personne dans le quatrième chapitre que bien qu’Il soit non né, Il apparaît sur terre pour rétablir les principes de la spiritualité. Rien n’est à l’origine de Son existence, car Il est l’origine de tout, la cause de toutes les causes, de qui tout émane. Et ce n’est qu’en vertu de Sa grâce que l’être a la possibilité de bénéficier de ce savoir parfait.

Arjuna se takto vyjádřil milostí Kṛṣṇy. Jestliže chceme porozumět Bhagavad-gītě, musíme sdělení těchto dvou veršů přijmout za své. Tento systém přijímání učednické posloupnosti se nazývá paramparā. Pokud někdo nepatří k učednické posloupnosti, nemůže Bhagavad-gītu pochopit. Toho nelze dosáhnout pomocí takzvaného akademického vzdělání. Ti, kdo ho mají a jsou na ně pyšní, bohužel bez ohledu na tolik důkazů daných ve védské literatuře tvrdošíjně lpí na svém přesvědčení, že Kṛṣṇa je obyčejná osoba.

C’est par cette grâce qu’Arjuna peut ici s’exprimer. Il en résulte que pour comprendre la Bhagavad-gītā, il faut croire en les paroles qu’Arjuna énonce dans ces deux versets. En agissant ainsi, on suivra les principes de la paramparā, la filiation spirituelle. Pour ceux qui n’appartiennent pas à une succession disciplique, comprendre la Bhagavad-gītā par l’érudition académique est impossible. Malheureusement, ceux qui s’en tiennent orgueilleusement à leur érudition ne pourront jamais la comprendre et continueront obstinément à prendre Kṛṣṇa pour un homme ordinaire, en dépit des multiples évidences dont regorgent les Écritures védiques.