Skip to main content

TEXTS 12-13

TEXTS 12-13

Verš

Tekst

arjuna uvāca
paraṁ brahma paraṁ dhāma
pavitraṁ paramaṁ bhavān
puruṣaṁ śāśvataṁ divyam
ādi-devam ajaṁ vibhum
arjuna uvāca
paraṁ brahma paraṁ dhāma
pavitraṁ paramaṁ bhavān
puruṣaṁ śāśvataṁ divyam
ādi-devam ajaṁ vibhum
āhus tvām ṛṣayaḥ sarve
devarṣir nāradas tathā
asito devalo vyāsaḥ
svayaṁ caiva bravīṣi me
āhus tvām ṛṣayaḥ sarve
devarṣir nāradas tathā
asito devalo vyāsaḥ
svayaṁ caiva bravīṣi me

Synonyma

Synonyms

arjunaḥ uvāca — Arjuna řekl; param — nejvyšší; brahma — pravda; param — nejvyšší; dhāma — opora; pavitram — čistý; paramam — nejvyšší; bhavān — Ty; puruṣam — osobnost; śāśvatam — věčná; divyam — transcendentální; ādi-devam — původní Pán; ajam — nezrozený; vibhum — největší; āhuḥ — říkají; tvām — o Tobě; ṛṣayaḥ — mudrci; sarve — všichni; deva-ṛṣiḥ — mudrc mezi polobohy; nāradaḥ — Nārada; tathā — také; asitaḥ — Asita; devalaḥ — Devala; vyāsaḥ — Vyāsa; svayam — sám; ca — také; eva — jistě; bravīṣī — vykládáš; me — mně.

arjunaḥ uvāca — Arjuna sagde; param — den højeste; brahma — sandhed; param — den højeste; dhāma — opretholdelse; pavitram — rene; paramam — den højeste; bhavān — Du; puruṣam — personlighed; śāśvatam — den evige; divyam — den transcendentale; ādi-devam — den oprindelige Herre; ajam — den ufødte; vibhum — den største; āhuḥ — siger; tvām — om Dig; ṛṣayaḥ — vismænd; sarve — alle; deva-ṛṣiḥ — helgenen blandt halvguder; nāradaḥ — Nārada; tathā — også; asitaḥ — Asita; devalaḥ — Devala; vyāsaḥ — Vyāsa; svayam — personligt; ca — også; eva — afgjort; bravīṣi — Du forklarer; me — for mig.

Překlad

Translation

Arjuna pravil: Jsi Nejvyšší Osobnost Božství, konečné útočiště, nejčistší, Absolutní Pravda. Jsi věčná, transcendentální, původní osoba, nezrozená a největší. Tuto pravdu o Tobě potvrzují všichni velcí mudrci, jako je Nārada, Asita, Devala a Vyāsa, a nyní mi totéž tvrdíš Ty sám.

Arjuna sagde: Du er Guddommens Højeste Personlighed, den højeste bolig, den reneste, den Absolutte Sandhed. Du er den evige, transcendentale, oprindelige person, den ufødte, den største af alle. Alle de store vismænd som Nārada, Asita, Devala og Vyāsa bekræfter denne sandhed om Dig, og nu bekendtgør Du den Selv for mig.

Význam

Purport

V těchto dvou jasně znějících verších dává Nejvyšší Pán moderním filozofům možnost pochopit, že Nejvyšší se liší od individuální duše. Když Arjuna nyní vyslechl čtyři stěžejní verše Bhagavad-gīty, zbavil se všech pochybností a přijal Kṛṣṇu za Nejvyššího Pána, Osobnost Božství. Ihned důrazně prohlašuje: “Jsi paraṁ brahma, Nejvyšší Osobnost Božství.” Kṛṣṇa předtím uvedl, že je původcem všeho a všech. Každý polobůh a každá lidská bytost závisí na Něm. Lidé a polobozi si z nevědomosti myslí, že jsou absolutní a že na Nejvyšší Osobnosti Božství nezávisí. Tuto nevědomost dokonale odstraní oddaná služba; to již Pán vysvětlil v předchozích verších. Nyní Ho Arjuna Jeho milostí přijímá za Nejvyšší Pravdu, přesně jak to učí Vedy. Arjuna nenazval Kṛṣṇu Nejvyšší Osobností Božství a Absolutní Pravdou proto, aby Mu jakožto svému důvěrnému příteli lichotil. Vše, co v těchto dvou verších říká, stojí ve Vedách. Védská prohlášení znějí jasně — Nejvyššího Pána může poznat jedině ten, kdo Mu začne prokazovat oddanou službu. Každé slovo, které Arjuna v tomto verši vyslovil, je doloženo prohlášením Ved.

FORKLARING: Med disse to vers giver den Højeste Herre māyāvādī- filosoffen en chance, for her er det tydeligt, at den Højeste er forskellig fra den individuelle sjæl. Efter i dette kapitel at have hørt Bhagavad-gītās fire essentielle vers blev Arjuna helt fri for enhver tvivl og accepterede Kṛṣṇa som Guddommens Højeste Personlighed. Han erklærer straks frimodigt: “Du er paraṁ brahma, Guddommens Højeste Personlighed.” Og tidligere udtalte Kṛṣṇa, at Han er ophav til alt og alle. Alle halvguder og alle mennesker er afhængige af Ham. I deres uvidenhed tror mennesker og halvguder, at de er absolutte og uafhængige af Guddommens Højeste Personlighed. Den uvidenhed forsvinder fuldstændigt, når man gør hengiven tjeneste. Det blev allerede forklaret af Herren i det foregående vers. Nu accepterer Arjuna ved Hans barmhjertighed Ham som den Højeste Sandhed i overensstemmelse med den vediske forståelse. Det er ikke, fordi Kṛṣṇa er Arjunas fortrolige ven, at Arjuna smigrer Ham ved at kalde Ham Guddommens Højeste Personlighed, den Absolutte Sandhed. Alt, som Arjuna udtrykker i disse to vers, bekræftes i Vedaerne som sandhed. De vediske læresætninger bekræfter, at kun den, der engagerer sig i hengiven tjeneste til den Højeste Herre, kan forstå Ham, imens andre ikke kan forstå Ham. Hvert eneste ord, som Arjuna kommer med i dette vers, bekræftes af de vediske instruktioner.

V Kena Upaniṣadě je řečeno, že Nejvyšší Brahman je místem spočinutí všeho, a Kṛṣṇa již vysvětlil, že všechno tkví v Něm. Muṇḍaka Upaniṣad dokládá, že Nejvyššího Pána, ve kterém vše spočívá, mohou vnímat jen ti, kdo na Něho neustále myslí. Toto neustálé myšlení na Kṛṣṇu se nazývá smaraṇam a je jednou z metod oddané služby. Jedině díky oddané službě Kṛṣṇovi může živá bytost pochopit své postavení a zbavit se hmotného těla.

Der står i Kena Upaniṣad, at den Højeste Brahman er grundlaget for alting, og Kṛṣṇa har allerede forklaret, at alt hviler på Ham. Muṇḍaka Upaniṣad bekræfter, at den Højeste Herre, i hvem alt hviler, kun kan erkendes af dem, der tænker på Ham uden ophør. Denne konstante erindring af Kṛṣṇa kaldes smaraṇam og er en af metoderne i hengiven tjeneste. Det er kun igennem hengiven tjeneste til Kṛṣṇa, at man kan forstå sin position og slippe af med denne materielle krop.

Ve Vedách je Nejvyšší Pán uznávaný za nejčistšího z čistých. Ten, kdo porozumí, že Kṛṣṇa takový je, se může očistit od všech hříchů. Nikdo se nemůže zbavit nákazy hříchu, dokud se neodevzdá Nejvyššímu Pánu. To, že Arjuna uznává Kṛṣṇu za nejčistšího, odpovídá pokynům védských spisů. Rovněž to potvrzují velké osobnosti, z nichž je nejpřednější Nārada.

I Vedaerne bliver den Højeste Herre accepteret som den reneste af de rene. Den, der forstår, at Kṛṣṇa er den reneste blandt de rene, kan blive renset for alle syndige handlinger. Hvis man ikke overgiver sig til den Højeste Herre, kan man ikke blive renset for syndige handlinger. Arjunas accept af Kṛṣṇa som den allerreneste er helt på linje med den vediske litteraturs instruktioner. Dette bekræftes også af forskellige store personligheder, af hvem Nārada er den vigtigste.

Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství a každý by měl o Něm stále meditovat a těšit se z transcendentálního vztahu s Ním. Je svrchovanou bytostí a nepodléhá ani potřebám těla, ani zrození a smrti. To dokládá nejen Arjuna, ale i všechna védská písma, Purāṇy a historické záznamy, a ve čtvrté kapitole Gīty Pán sám říká: “Přestože jsem nezrozený, zjevuji se na Zemi, abych nastolil náboženské zásady.” Je prapůvodem, nemá žádnou příčinu, protože je sám příčinou všech příčin, a vše pochází z Něho. Toto dokonalé poznání je možné obdržet Jeho milostí.

Kṛṣṇa er Guddommens Højeste Personlighed, og man bør altid meditere på Ham og nyde sit transcendentale forhold til Ham. Han er den højeste eksistens. Han er fri for kropslige behov og for fødsel og død. Ikke kun Arjuna bekræfter dette; det samme finder vi også i hele den vediske litteratur, Purāṇaerne og de historiske skildringer. Kṛṣṇa bliver beskrevet således i hele den vediske litteratur, og den Højeste Herre bemærker også Selv i kapitel 4: “Skønt Jeg er ufødt, viser Jeg Mig på denne jord for at etablere religiøse principper.” Han er den yderste oprindelse. Han har ingen årsag, for Han er alle årsagers årsag, og alt kommer fra Ham. Denne fuldkomne viden kan opnås ved den Højeste Herres barmhjertighed.

Arjuna se takto vyjádřil milostí Kṛṣṇy. Jestliže chceme porozumět Bhagavad-gītě, musíme sdělení těchto dvou veršů přijmout za své. Tento systém přijímání učednické posloupnosti se nazývá paramparā. Pokud někdo nepatří k učednické posloupnosti, nemůže Bhagavad-gītu pochopit. Toho nelze dosáhnout pomocí takzvaného akademického vzdělání. Ti, kdo ho mají a jsou na ně pyšní, bohužel bez ohledu na tolik důkazů daných ve védské literatuře tvrdošíjně lpí na svém přesvědčení, že Kṛṣṇa je obyčejná osoba.

Arjuna udtrykker sig her ved Kṛṣṇas nåde. Hvis vi gerne vil forstå Bhagavad-gītā, må vi acceptere det, der bliver sagt i disse to vers. Dette kaldes paramparā-systemet, accept af discipelrækken. Man kan ikke forstå Bhagavad-gītā, hvis man ikke forbinder sig med discipelsuccessionen. Det kan ikke lade sig gøre gennem såkaldt akademisk uddannelse. Desværre holder de, der er stolte af deres akademiske uddannelse, på trods af nok så mange beviser i den vediske litteratur fast i deres stædige overbevisning om, at Kṛṣṇa er en almindelig person.