Skip to main content

TEXT 11

11. VERS

Verš

Szöveg

teṣām evānukampārtham
aham ajñāna-jaṁ tamaḥ
nāśayāmy ātma-bhāva-stho
jñāna-dīpena bhāsvatā
teṣām evānukampārtham
aham ajñāna-jaṁ tamaḥ
nāśayāmy ātma-bhāva-stho
jñāna-dīpena bhāsvatā

Synonyma

Szó szerinti jelentés

teṣām — pro ně; eva — jistě; anukampā-artham — abych projevil zvláštní milost; aham — Já; ajñāna-jam — pocházející z nevědomosti; tamaḥ — temnotu; nāśayāmi — rozptýlím; ātma-bhāva — v jejich srdcích; sthaḥ — nacházející se; jñāna — poznání; dīpena — lampou; bhāsvatā — zářící.

teṣām – nekik; eva – bizony; anukampā-artham – hogy különleges kegyből; aham – Én; ajñāna-jam – a tudatlanságból születő; tamaḥ – sötétséget; nāśayāmi – szétoszlatom; ātma-bhāva – a szívükben; sthaḥ – elhelyezkedő; jñāna – tudásnak; dīpena – lámpásával; bhāsvatā – ragyogó.

Překlad

Fordítás

Dlím v jejich srdcích, a abych jim projevil zvláštní milost, zářící lampou poznání rozptyluji temnotu zrozenou z nevědomosti.

Különleges kegyemből Én, aki szívükben lakozom, a tudás fénylő lámpásával szétoszlatom a tudatlanságból származó sötétséget.

Význam

Magyarázat

Když Pán Caitanya pobýval v Benáresu a šířil zpívání Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, následovaly Ho tisíce lidí. Prakāśānanda Sarasvatī, který byl v té době v Benáresu velmi vlivným a vzdělaným učencem, se Pánu Caitanyovi opovržlivě smál — prohlašoval o něm, že je sentimentalista. Takoví filozofové někdy kritizují oddané, protože si myslí, že většina jich je v temnotě nevědomosti a že po filozofické stránce jsou naivně sentimentální. To však není pravda. Je řada velmi vzdělaných učenců, kteří předložili filozofii oddanosti. Ale dokonce i když oddaný nedokáže využít dostupnosti jejich literatury nebo přítomnosti svého duchovního učitele, Kṛṣṇa mu sám v jeho srdci pomáhá, je-li oddaný upřímný v oddané službě. Upřímnému oddanému, který jedná vědom si Kṛṣṇy, tedy nikdy nemůže chybět poznání. Jediným předpokladem je vykonávat oddanou službu s úplným vědomím Kṛṣṇy.

Amikor az Úr Caitanya Benáreszben volt, hogy a Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare, Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare éneklését tanítsa, több ezer ember követte Őt. Prakāśānanda Sarasvatī, korának egyik igen befolyásos és művelt tudósa, aki szintén Benáreszben élt, szentimentálisnak tartotta és kigúnyolta az Úr Caitanyát. A māyāvādī filozófusok néha bírálják a bhaktákat, rendkívül tudatlanoknak és filozófiai téren naiv szentimentalistáknak nevezve őket. Tévednek. Számtalan művelt, tudós bhakta létezik, akik az odaadás filozófiáját vallják. De még ha van is olyan bhakta, aki nem képes tanulni a műveikből vagy a lelki tanítómesterétől, ha őszintén, odaadással szolgálja Kṛṣṇát, Kṛṣṇa megsegíti őt a szívén keresztül. A Kṛṣṇa-tudatban tevékenykedő, őszinte bhakta tehát nem lehet tudatlan. Az egyetlen szükséges feltétel, hogy teljes Kṛṣṇa-tudatban odaadó szolgálatot végezzen.

Māyāvādský filozof si myslí, že bez analyzování nemůže mít nikdo čisté poznání. Nejvyšší Osobnost Božství mu v tomto verši odpovídá: těm, kdo se věnují čisté oddané službě, pomáhá On sám, Nejvyšší Pán, i když nemají patřičné vzdělání a dokonce i když dostatečně neznají védské zásady.

A māyāvādī filozófusok véleménye szerint megkülönböztető képesség nélkül az ember nem juthat tiszta tudáshoz. Nekik válaszolja a Legfelsőbb Úr ebben a versben azt, hogy segít a tiszta odaadó szolgálatot végzőkön, még akkor is, ha azok nem rendelkeznek kellő műveltséggel, és nincs elegendő tudásuk a védikus elvekről sem.

Śrī Kṛṣṇa říká Arjunovi, že je v podstatě nemožné porozumět Nejvyšší Pravdě — Absolutní Pravdě, Nejvyšší Osobnosti Božství — jen spekulováním, neboť Nejvyšší je tak velký, že Ho nelze poznat či dosáhnout pouhou snahou mysli. Člověk může spekulovat milióny let, ale pokud není oddaný — pokud postrádá lásku k Nejvyšší Pravdě — nikdy Kṛṣṇu, který je Nejvyšší Pravdou, nepozná. Nejvyšší Pravdu, Kṛṣṇu, uspokojí jedině oddaná služba, a On se pak prostřednictvím své nepochopitelné energie může zjevit v srdci čistého oddaného. Ten má Kṛṣṇu ve svém srdci neustále. A přítomnost Kṛṣṇy, který je jako slunce, ihned rozptýlí temnotu nevědomosti. Tuto zvláštní milost projevuje Kṛṣṇa svým čistým oddaným.

Az Úr azt mondja Arjunának, hogy pusztán spekulálással nincs remény a Legfelsőbb Igazság, az Abszolút Igazság, az Istenség Legfelsőbb Személyisége megismerésére, mert a Legfelsőbb Igazság olyan hatalmas, hogy kizárólag szellemi erőfeszítéssel senki sem értheti meg Őt. Ha az ember nem híve a Legfelsőbb Igazságnak, s nem szereti Őt, akkor sohasem fogja megérteni Kṛṣṇát, a Legfelsőbb Igazságot, még ha millió és millió éven át spekulálgat, akkor sem. A Legfelsőbb Igazságot, Kṛṣṇát csakis az odaadó szolgálat teszi elégedetté, és így Ő – felfoghatatlan energiája révén – feltárja magát a tiszta bhakta szívében. A tiszta bhaktának Kṛṣṇa mindig a szívében van, s Kṛṣṇa – aki olyan, mint a nap – jelenlétével azonnal szétoszlatja a tudatlanság sötétségét. Ez az a különleges kegy, melyben Kṛṣṇa tiszta bhaktáját részesíti.

Následkem styku s hmotou, který trval mnoho miliónů životů, je naše srdce neustále pokryté prachem neboli hmotným znečištěním. Když se však zaměstnáme oddanou službou a budeme vždy zpívat Hare Kṛṣṇa, prach rychle zmizí a dospějeme na úroveň čistého poznání. Konečného cíle, Viṣṇua, lze dosáhnout jedině tímto zpíváním a oddanou službou, nikoliv myšlenkovou spekulací či polemikou. Čistý oddaný si nemusí dělat starosti, jak zabezpečí hmotné životní potřeby. Když odstraní temnotu ze svého srdce, vše mu přirozeně zajistí Nejvyšší Pán, jehož těší láskyplná oddaná služba oddaného. To je esence učení Bhagavad-gīty; jejím studiem se je možné stát duší zcela odevzdanou Nejvyššímu Pánu a zaměstnat se čistou oddanou službou. Jakmile se Pán o někoho stará, tato osoba se zcela zbavuje veškerého materialistického snažení.

Annak következtében, hogy sok-sok millió születés óta áll kapcsolatban az anyaggal, az ember szívét belepi a materializmus pora, ám ha hozzákezd az odaadó szolgálathoz, s örökké a Hare Kṛṣṇát énekli, hamarosan megtisztul, s eljut a tiszta tudás síkjára. Viṣṇut, a legvégső célt egyedül ezzel az énekléssel és odaadó szolgálattal lehet elérni, nem pedig elméleti spekulációval vagy vitával. A tiszta bhaktának nem kell aggódnia az anyagi létszükségletek miatt, mert ha a szívében szétoszlott a sötétség, akkor a Legfelsőbb Úr – aki nagyon örül a bhakta szerető, odaadó szolgálatának – ellátja mindennel. Ez a Bhagavad-gītā tanításának lényege. A Bhagavad-gītāt tanulmányozva az ember képessé válik arra, hogy teljesen meghódoljon a Legfelsőbb Úr előtt, és tiszta odaadó szolgálatot végezzen Neki. Az Úr visel rá gondot, s így megszabadul minden materialista törekvéstől.