Skip to main content

TEXT 41

TEXT 41

Verš

Texte

saṅkaro narakāyaiva
kula-ghnānāṁ kulasya ca
patanti pitaro hy eṣāṁ
lupta-piṇḍodaka-kriyāḥ
saṅkaro narakāyaiva
kula-ghnānāṁ kulasya ca
patanti pitaro hy eṣāṁ
lupta-piṇḍodaka-kriyāḥ

Synonyma

Synonyms

saṅkaraḥ — takové nežádoucí děti; narakāya — způsobují pekelný život; eva — jistě; kula-ghnānām — pro ty, kdo ničí rodinu; kulasya — pro rodinu; ca — také; patanti — poklesnou; pitaraḥ — předkové; hi — jistě; eṣām — jejich; lupta — zastavené; piṇḍa — obětí jídla; udaka — a vody; kriyāḥ — provádění.

saṅkaraḥ: cette progéniture non désirée; narakāya: rend la vie infernale; eva: certes; kula-ghnānām: pour ceux qui détruisent la famille; kulasya: pour la famille; ca: aussi; patanti: tombent; pitaraḥ: les ancêtres; hi: certes; eṣām: à eux; lupta: interrompues; piṇḍa: d’offrandes de nourriture; udaka: et d’eau; kriyāḥ: les pratiques.

Překlad

Translation

Přibývání nežádoucího obyvatelstva nutně způsobí pekelný život jak rodině, tak těm, kteří rodinnou tradici ničí. Předkové takových zkažených rodin poklesnou, protože se jim přestane obětovat jídlo a voda.

L’accroissement du nombre de ces indésirables plonge la famille et ceux qui en ont détruit les traditions dans une existence infernale. Les ancêtres de ces familles dépravées choient, car on cesse de leur faire des oblations d’eau et de nourriture.

Význam

Purport

Podle zásad jednání s touhou po plodech je třeba pravidelně obětovat jídlo a vodu předkům rodiny. Tato oběť se provádí skrze uctívání Viṣṇua, neboť jedením zbytků pokrmu obětovaného Viṣṇuovi se lze zbavit následků všemožných hříchů. Předkové mohou někdy trpět různými reakcemi za své hříšné činy a někteří dokonce ani nemohou dostat hrubohmotné tělo a jsou nuceni zůstat v subtilních tělech coby duchové. Když potomci svým předkům obětují zbytky jídla, které je prasādam, předkové jsou vysvobozeni z těl duchů či jiných nešťastných životních podmínek. Pomoc předkům je rodinnou tradicí a pro ty, kdo nevykonávají oddanou službu, jsou tyto obřady povinné. Oddaný je nemusí konat, protože samotnou oddanou službou může vysvobodit tisíce předků a zbavit je utrpení nejrůznějšího druhu. V Bhāgavatamu (11.5.41) je řečeno:

Selon la tradition védique, ceux qui recherchent des bienfaits matériels doivent régulièrement faire des oblations d’eau et de nourriture aux ancêtres de la famille. Cette nourriture est d’abord offerte à Viṣṇu, puis les reliefs sanctifiés de l’offrande (prasādam) sont présentés aux ancêtres car le prasādam a le pouvoir de délivrer tout homme des conséquences de ses actes coupables. Il est possible en effet que nos ancêtres souffrent encore des conséquences de leurs péchés, que certains d’entre eux ne puissent obtenir un corps physique et soient obligés de vivre dans un corps subtil, comme des fantômes. Leur offrir ce prasādam, c’est leur permettre de sortir des conditions misérables dans lesquelles ils se trouvent. Il appartient à la tradition familiale de garantir cette assistance. Ceux qui ne se vouent pas pleinement à Dieu doivent impérativement exécuter ce rituel. Le dévot du Seigneur n’a pas ce devoir car il lui est donné, par la seule force de ses actes dévotionnels, de libérer des milliers d’ancêtres de toutes sortes de souffrances. Le Śrīmad-Bhāgavatam (11.5.41) dit à ce propos:

devarṣi-bhūtāpta-nṛṇāṁ pitṝṇāṁ
na kiṅkaro nāyam ṛṇī ca rājan
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṁ śaraṇyaṁ
gato mukundaṁ parihṛtya kartam
devarṣi-bhūtāpta-nṛṇāṁ pitṝṇāṁ
na kiṅkaro nāyam ṛṇī ca rājan
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṁ śaraṇyaṁ
gato mukundaṁ parihṛtya kartam

“Ten, kdo se zřekl nejrůznějších povinností a přijal útočiště u lotosových nohou Mukundy, dárce osvobození, a vydal se touto cestou se vší vážností, není zavázán polobohům, mudrcům, dalším živým bytostem, rodině, lidstvu či předkům a nemá vůči nim žádné povinnosti.” Vykonáváním oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství jsou tyto povinnosti automaticky splněny.

« Celui qui a pris refuge aux pieds pareils-au-lotus de Mukunda, le pourvoyeur de la libération, qui s’est défait de tout engagement et suit sérieusement la voie de la dévotion, n’a plus ni devoirs ni obligations envers les devas, les sages, la famille, les ancêtres, l’humanité et les êtres en général. » Il lui suffit de servir Dieu, la Personne Suprême, pour s’en acquitter automatiquement.