Skip to main content

TEXT 31

VERSO 31

Verš

Texto

na ca śreyo ’nupaśyāmi
hatvā sva-janam āhave
na kāṅkṣe vijayaṁ kṛṣṇa
na ca rājyaṁ sukhāni ca
na ca śreyo ’nupaśyāmi
hatvā sva-janam āhave
na kāṅkṣe vijayaṁ kṛṣṇa
na ca rājyaṁ sukhāni ca

Synonyma

Sinônimos

na — ani; ca — také; śreyaḥ — dobro; anupaśyāmi — vidím; hatvā — zabitím; sva-janam — vlastních příbuzných; āhave — v boji; na — ani; kāṅkṣe — přeji si; vijayam — vítězství; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; na — ani; ca — také; rājyam — království; sukhāni — z toho pocházející štěstí; ca — také.

na — nem; ca — também; śreyaḥ — bem; anupaśyāmi — prevejo; hatvā — em matar; sva-janam — os próprios parentes; āhave — na luta; na — nem; kāṅkṣe — desejo; vijayam — vitória; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇa; na — nem; ca — também; rājyam — reino; sukhāni — felicidade decorrente disso; ca — também.

Překlad

Tradução

Nevím, jak může vzejít něco dobrého z toho, když v této bitvě zabiji své vlastní příbuzné, a nemohu si ani přát následné vítězství, království či štěstí, můj milý Kṛṣṇo.

Não consigo ver qual o bem que decorreria da morte de meus próprios parentes nesta batalha, nem posso eu, meu querido Kṛṣṇa, desejar vitória alguma, reino ou felicidade subseqüentes.

Význam

Comentário

Podmíněné duše nevědí o tom, že jejich vlastní zájem spočívá ve Viṣṇuovi (Kṛṣṇovi), a následně jsou přitahovány vztahy na úrovni těla a doufají, že tak budou šťastné. S těmito scestnými představami o životě zapomínají dokonce i na to, co vede k hmotnému štěstí. Zdá se, že Arjuna zapomněl i na mravní zásady kṣatriyů. Je řečeno, že dva druhy lidí, kṣatriya, který zahyne přímo na bojišti, když plní nařízení samotného Kṛṣṇy, a osoba žijící ve stavu odříkání, plně oddaná duchovnímu životu, mohou vstoupit na Slunce, které je tak mocné a oslnivé. Arjuna se zdráhá zabíjet dokonce i své nepřátele, o příbuzných ani nemluvě. Myslí si, že kdyby je zabil, nenašel by v životě žádné štěstí. A tak stejně jako sytý člověk nemá zájem vařit, Arjuna nechce bojovat. Nyní se rozhoduje, že odejde do lesa a bude žít zklamán v ústraní. Jakožto kṣatriya ale k životu potřebuje království, protože kṣatriyové nemohou dělat nic jiného než vládnout. Arjuna však žádné království nemá. Jeho jedinou možností, jak ho získat, je bojovat se svými bratranci a bratry a vydobýt zpět království zděděné po otci. To se mu však příčí. Myslí si tedy, že udělá nejlépe, když odejde do lesa a bude tam žít v osamění se svým zklamáním.

Sem saber que seu próprio interesse está em Viṣṇu (ou Kṛṣṇa), as almas condicionadas deixam-se atrair pelas relações corpóreas, esperando ser felizes nessas situações. Nessa concepção cega de vida, elas chegam mesmo a esquecer as causas da felicidade material. Arjuna parece até ter-se esquecido dos códigos morais próprios dos kṣatriyas. Diz-se que duas classes de homens, a saber, o kṣatriya que morre diretamente no campo de batalha sob as ordens pessoais de Kṛṣṇa e a pessoa na ordem de vida renunciada que se dedicou por completo à cultura espiritual, estão qualificadas para entrar no globo solar, que é tão poderoso e ofuscante. Se Arjuna reluta até mesmo em matar seus inimigos, muito menos iria ele matar seus parentes! Ele acha que, matando seus parentes, não haverá felicidade em sua vida, e portanto não quer lutar, assim como se alguém não sente fome, não está inclinado a cozinhar. Ele decidiu ir para a floresta, onde, cheio de frustrações, ficaria recluso. Mas como kṣatriya, ele precisa de um reino para a sua subsistência, porque os kṣatriyas não podem envolver-se em nenhuma outra ocupação. Mas Arjuna não tem reino algum. Para Arjuna, a única oportunidade de obter um reino será em lutar com seus primos e irmãos e recuperar o reino herdado de seu pai, mas isto ele não quer fazer. Portanto, ele se considera apto a ir para a floresta, onde se recolheria para viver de suas frustrações.