TEXT 31

Verš

Texte

na ca śreyo ’nupaśyāmi
hatvā sva-janam āhave
na kāṅkṣe vijayaṁ kṛṣṇa
na ca rājyaṁ sukhāni ca

Synonyma

Synonyms

na — ani; ca — také; śreyaḥ — dobro; anupaśyāmi — vidím; hatvā — zabitím; sva-janam — vlastních příbuzných; āhave — v boji; na — ani; kāṅkṣe — přeji si; vijayam — vítězství; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; na — ani; ca — také; rājyam — království; sukhāni — z toho pocházející štěstí; ca — také.

na: non plus; ca: aussi; śreyaḥ: un bienfait; anupaśyāmi: je prévois; hatvā: en tuant; sva-janam: mes proches; āhave: au combat; na: non plus; kāṅkṣe: je désire; vijayam: la victoire; kṛṣṇa: ô Kṛṣṇa; na: non plus; ca: aussi; rājyam: un royaume; sukhāni: les plaisirs qui s’y rattachent; ca: aussi.

Překlad

Translation

Nevím, jak může vzejít něco dobrého z toho, když v této bitvě zabiji své vlastní příbuzné, a nemohu si ani přát následné vítězství, království či štěstí, můj milý Kṛṣṇo.

Je ne vois pas quel bienfait je pourrais retirer de la mort de mes proches, et je n’aspire nullement, cher Kṛṣṇa, à la victoire, au royaume ou aux plaisirs qu’elle pourrait me procurer.

Význam

Purport

Podmíněné duše nevědí o tom, že jejich vlastní zájem spočívá ve Viṣṇuovi (Kṛṣṇovi), a následně jsou přitahovány vztahy na úrovni těla a doufají, že tak budou šťastné. S těmito scestnými představami o životě zapomínají dokonce i na to, co vede k hmotnému štěstí. Zdá se, že Arjuna zapomněl i na mravní zásady kṣatriyů. Je řečeno, že dva druhy lidí, kṣatriya, který zahyne přímo na bojišti, když plní nařízení samotného Kṛṣṇy, a osoba žijící ve stavu odříkání, plně oddaná duchovnímu životu, mohou vstoupit na Slunce, které je tak mocné a oslnivé. Arjuna se zdráhá zabíjet dokonce i své nepřátele, o příbuzných ani nemluvě. Myslí si, že kdyby je zabil, nenašel by v životě žádné štěstí. A tak stejně jako sytý člověk nemá zájem vařit, Arjuna nechce bojovat. Nyní se rozhoduje, že odejde do lesa a bude žít zklamán v ústraní. Jakožto kṣatriya ale k životu potřebuje království, protože kṣatriyové nemohou dělat nic jiného než vládnout. Arjuna však žádné království nemá. Jeho jedinou možností, jak ho získat, je bojovat se svými bratranci a bratry a vydobýt zpět království zděděné po otci. To se mu však příčí. Myslí si tedy, že udělá nejlépe, když odejde do lesa a bude tam žít v osamění se svým zklamáním.

Ignorant que leur intérêt est subordonné à celui de Viṣṇu – Kṛṣṇa – les êtres conditionnés cherchent à trouver le bonheur dans des relations fondées sur le corps. Cette conception de l’existence les aveugle tellement qu’ils en oublient la cause des joies matérielles.

Il semble qu’Arjuna n’a plus le moindre souvenir du code moral du kṣatriya. Il est dit pourtant que deux sortes d’hommes ont qualité pour aller habiter le soleil, cet astre puissant, resplendissant: le kṣatriya qui meurt sur le champ de bataille en combattant sur l’ordre direct du Seigneur et le sannyāsī qui consacre sa vie à la réalisation spirituelle. Or, Arjuna répugne à tuer ses ennemis – combien plus les membres de sa famille. Il pense que la disparition de ses proches lui enlèvera toute joie et se refuse à combattre, un peu comme celui qui n’a pas faim n’a aucune envie de cuisiner. Dans son désespoir, il préfère se retirer dans la solitude de la forêt. Pourtant, pour vivre, son statut de kṣatriya ne lui permet d’autre fonction que le gouvernement d’un royaume. Comme il ne possède aucune terre où régner, la seule façon d’en acquérir une est de se battre contre ses cousins et de reconquérir le royaume légué par son père. Mais c’est justement ce qu’il refuse de faire. Il pense donc n’avoir d’autre choix que de se retirer dans la forêt et y vivre dans l’isolement et la frustration.