Skip to main content

TEXT 30

TEXT 30

Verš

Texte

na ca śaknomy avasthātuṁ
bhramatīva ca me manaḥ
nimittāni ca paśyāmi
viparītāni keśava
na ca śaknomy avasthātuṁ
bhramatīva ca me manaḥ
nimittāni ca paśyāmi
viparītāni keśava

Synonyma

Synonyms

na — ani; ca — také; śaknomi — jsem schopen; avasthātum — zůstat; bhramati — zapomíná se; iva — jako; ca — a; me — moje; manaḥ — mysl; nimittāni — příčiny; ca — a; paśyāmi — vidím; viparītāni — pouze opačné; keśava — ó hubiteli démona Keśīho (Kṛṣṇo).

na: non plus; ca: aussi; śaknomi: suis-je capable; avasthātum: de demeurer; bhramati: oubliant; iva: comme; ca: et; me: mon; manaḥ: mental; nimittāni: les causes; ca: aussi; paśyāmi: je vois; viparītāni: tout juste le contraire; keśava: ô vainqueur du monstre Keśī (Kṛṣṇa).

Překlad

Translation

Nemohu zde již déle stát. Zapomínám se a má mysl je zcela vyvedena z míry. Ó Kṛṣṇo, hubiteli démona Keśīho, vidím před sebou jen příčiny neštěstí.

Je ne puis demeurer ici plus longtemps. Je ne suis plus maître de moi; mon esprit s’égare. Ô Kṛṣṇa, vainqueur du monstre Keśī, je ne présage que de funestes événements.

Význam

Purport

Arjuna byl tak neklidný, že již nemohl na bojišti déle vydržet, a vinou této slabosti mysli zapomínal, kdo je. Do takové zmatenosti člověka uvádí přílišná připoutanost k hmotným věcem. Bhayaṁ dvitīyābhiniveśataḥ syāt (Bhāg. 11.2.37) — takový strach a ztráta mentální rovnováhy se projevují u osob příliš ovlivněných hmotnými podmínkami. Arjuna předvídal, že bitva přinese pouze bolestivé prohry — nebude šťastný, ani pokud zvítězí. Důležitá jsou slova nimittāni a viparītāni. Když člověk předvídá pouze zklamání, uvažuje: “Proč tady vlastně jsem?” Každý jeví zájem jen o sebe samotného a o svoje blaho a nikdo se nezajímá o Nejvyšší Já. Z Kṛṣṇovy vůle Arjuna projevuje známky neznalosti skutečného vlastního zájmu. Skutečný vlastní zájem každého spočívá ve Viṣṇuovi neboli Kṛṣṇovi. Podmíněná duše na to zapomíná, a proto trpí hmotnými bolestmi. Arjuna si myslel, že vítězství v bitvě mu přinese pouze zármutek.

Arjuna est saisi d’une telle angoisse qu’il ne peut rester plus longtemps sur le champ de bataille. Son désarroi lui fait perdre la maîtrise de soi. Un trop grand attachement aux choses de ce monde plonge automatiquement l’homme dans une telle confusion. Le Śrīmad-Bhāgavatam (11.2.37) dit à ce propos: bhayaṁ dvitīyābhiniveśataḥ syāt – la peur et le déséquilibre mental envahissent celui qui se laisse trop affecter par les diverses circonstances de la vie matérielle.

Arjuna ne prévoit maintenant que des événements funestes. Il pense que même la victoire ne lui apportera aucune joie. L’emploi des termes nimittāni viparītāni est, à ce titre, plein d’enseignement; il indique que le trouble dans lequel est plongé l’homme frustré dans ses espérances lui fait se demander: « Pourquoi suis-je ici ? » En général, chacun se préoccupe de soi et de son propre bien-être. Personne ne s’intéresse au Soi Suprême, à Dieu. Arjuna laisse entrevoir ici, de par la volonté de Kṛṣṇa, qu’il ignore quel est son véritable intérêt. C’est en servant Viṣṇu, Kṛṣṇa, que les véritables intérêts de chacun sont comblés. Dès que l’âme conditionnée oublie cela, elle souffre des misères matérielles. Arjuna pense que, vu la situation dans laquelle il se trouve, la victoire ne lui sera qu’une source de lamentation.