Skip to main content

TEXT 30

TEXT 30

Verš

Tekst

na ca śaknomy avasthātuṁ
bhramatīva ca me manaḥ
nimittāni ca paśyāmi
viparītāni keśava
na ca śaknomy avasthātuṁ
bhramatīva ca me manaḥ
nimittāni ca paśyāmi
viparītāni keśava

Synonyma

Synonyms

na — ani; ca — také; śaknomi — jsem schopen; avasthātum — zůstat; bhramati — zapomíná se; iva — jako; ca — a; me — moje; manaḥ — mysl; nimittāni — příčiny; ca — a; paśyāmi — vidím; viparītāni — pouze opačné; keśava — ó hubiteli démona Keśīho (Kṛṣṇo).

na — ei; ca — samuti; śaknomi — ma olen võimeline; avasthātuṁ — jääma; bhramati — unustades; iva — nagu; ca — ja; me — minu; manaḥ — mõistus; nimittāni — põhjused; ca — samuti; paśyāmi — ma näen; viparītāni — täielik vastand; keśava — oo, deemon Keśī tapja (Kṛṣṇa).

Překlad

Translation

Nemohu zde již déle stát. Zapomínám se a má mysl je zcela vyvedena z míry. Ó Kṛṣṇo, hubiteli démona Keśīho, vidím před sebou jen příčiny neštěstí.

Ma ei suuda enam siin seista. Mu pea käib ringi ja ma olen enesevalitsemist kaotamas. Oo, Kṛṣṇa, deemon Keśī tapja! Kõik, mida ma näen, ennustab vaid õnnetust.

Význam

Purport

Arjuna byl tak neklidný, že již nemohl na bojišti déle vydržet, a vinou této slabosti mysli zapomínal, kdo je. Do takové zmatenosti člověka uvádí přílišná připoutanost k hmotným věcem. Bhayaṁ dvitīyābhiniveśataḥ syāt (Bhāg. 11.2.37) — takový strach a ztráta mentální rovnováhy se projevují u osob příliš ovlivněných hmotnými podmínkami. Arjuna předvídal, že bitva přinese pouze bolestivé prohry — nebude šťastný, ani pokud zvítězí. Důležitá jsou slova nimittāni a viparītāni. Když člověk předvídá pouze zklamání, uvažuje: “Proč tady vlastně jsem?” Každý jeví zájem jen o sebe samotného a o svoje blaho a nikdo se nezajímá o Nejvyšší Já. Z Kṛṣṇovy vůle Arjuna projevuje známky neznalosti skutečného vlastního zájmu. Skutečný vlastní zájem každého spočívá ve Viṣṇuovi neboli Kṛṣṇovi. Podmíněná duše na to zapomíná, a proto trpí hmotnými bolestmi. Arjuna si myslel, že vítězství v bitvě mu přinese pouze zármutek.

Rahutuse tõttu ei suutnud Arjuna enam kauemaks lahinguväljale jääda ning ta oli oma meelenõrkusest teadvust kaotamas. Liigne kiindumus materiaalsetesse asjadesse on see, mis ajab inimese sellisesse segadusse. Bhayaṁ dvitīyābhiniveśataḥ syāt. „Selline hirm ja mõistuse tasakaalutus saab osaks inimestele, kes on materiaalsetest tingimustest liialt tugevasti mõjutatud." (Bhāg. 11.2.37) Arjuna nägi lahinguväljal ette vaid valu ning kõige pahupidi pööramist – ta leidis, et isegi vaenlaste üle võidu saavutamine ei teeks teda õnnelikuks. Antud värsis on olulised sõnad nimittāni ja viparītāni. Kui inimene näeb ette vaid nurjumisi, siis küsib ta endalt: „Miks olen ma siin?" Igaüks on huvitatud iseendast ja oma heaolust. Kedagi ei huvita Kõrgeim Mina. Kṛṣṇa soovil ilmutab Arjuna teadmatust elusolendi tegeliku „mina" tõelistest soovidest, mis on seotud Viṣṇu ehk Kṛṣṇaga. Tingimustest sõltuvad hinged on oma tegelikud soovid unustanud ning seetõttu kannatavadki mateeria valuhoopide käes. Arjuna arvas, et võit selles lahingus põhjustaks talle vaid kurbust.