Skip to main content

TEXT 28

TEXT 28

Verš

Texte

arjuna uvāca
dṛṣṭvemaṁ sva-janaṁ kṛṣṇa
yuyutsuṁ samupasthitam
sīdanti mama gātrāṇi
mukhaṁ ca pariśuṣyati
arjuna uvāca
dṛṣṭvemaṁ sva-janaṁ kṛṣṇa
yuyutsuṁ samupasthitam
sīdanti mama gātrāṇi
mukhaṁ ca pariśuṣyati

Synonyma

Synonyms

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; dṛṣṭvā — po zhlédnutí; imam — těchto; sva-janam — příbuzných; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; yuyutsum — všech v bojovné náladě; samupasthitam — přítomných; sīdanti — chvějí se; mama — mé; gātrāṇi — údy mého těla; mukham — ústa; ca — rovněž; pariśuṣyati — vysychají.

arjunaḥ uvāca: Arjuna dit; dṛṣṭvā: après avoir vu; imam: tous ses; sva-janam: proches; kṛṣṇa: ô Kṛṣṇa; yuyutsum: tous animés d’un sentiment belliqueux; samupasthitam: présents; sīdanti: tremblent; mama: mes; gātrāṇi: membres; mukham: bouche; ca: aussi; pariśuṣyati: se dessèche.

Překlad

Translation

Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, při pohledu na mé přátele a příbuzné, kteří přede mnou stojí v tak bojovné náladě, cítím, jak se chvějí údy mého těla a vysychá mi v ústech.

Arjuna dit: Cher Kṛṣṇa, de voir les miens animés d’une flamme guerrière, mes membres tremblent et ma bouche se dessèche.

Význam

Purport

Člověk s ryzí oddaností Pánu má všechny dobré vlastnosti božských osob či polobohů, zatímco neoddaný božské vlastnosti postrádá — bez ohledu na to, jak je hmotně pokročilý na základě vzdělání a kultury. Proto když Arjuna na bojišti spatřil své příbuzné a přátele, kteří se rozhodli spolu bojovat, přemohl ho soucit. Ke svým vojákům choval soucit již od začátku, ale měl jej i s vojáky na opačné straně, neboť předvídal, že jejich smrt se blíží. A jak takto uvažoval, údy jeho těla se začaly chvět a vyschlo mu v ústech. Téměř užasl, když uviděl bojechtivost přítomných. K boji s ním se shromáždili takřka všichni jeho pokrevní příbuzní. To tak laskavý oddaný, jakým byl Arjuna, nemohl snést. Přestože se o tom zde nemluví, můžeme si snadno představit, že se mu nejen chvěly údy jeho těla a vysychala ústa, ale že také ze soucitu naříkal. To nebyly známky jeho slabosti, ale naopak jeho cítění s druhými, které je charakteristické pro čistého oddaného Pána. Je řečeno:

L’être qui éprouve une dévotion véritable pour le Seigneur a toutes les qualités des saints et des devas. Inversement, l’être qui n’est pas illuminé par cet amour est dépourvu de telles qualités, quels que soient les mérites d’ordre matériel que lui ont conférés sa culture et son éducation. Maintenant qu’il a vu ses parents et amis sur le champ de bataille, Arjuna ressent une grande compassion pour eux qui ont décidé de lutter les uns contre les autres. Il éprouve depuis le début beaucoup de sympathie pour ses propres soldats, mais voilà qu’il s’apitoie sur le sort des guerriers du camp ennemi dont il prévoit la mort imminente. À cette pensée, ses membres tremblent et sa bouche se dessèche. Il s’étonne de les voir aussi belliqueux. Pratiquement tous ceux qui sont venus combattre sont du même sang que lui. Cela bouleverse un dévot aussi bienveillant qu’Arjuna, et bien qu’on ne le mentionne pas ici, il est facile d’imaginer que non seulement ses membres tremblent et sa bouche se dessèche, mais encore qu’il pleure de pitié. Ces symptômes ne sont certes pas des signes de faiblesse. Il s’agit plutôt de la tendresse de cœur d’un pur bhakta. Le Śrīmad-Bhāgavatam (5.18.12) dit à ce sujet:

yasyāsti bhaktir bhagavaty akiñcanā
sarvair guṇais tatra samāsate surāḥ
harāv abhaktasya kuto mahad-guṇā
mano-rathenāsati dhāvato bahiḥ
yasyāsti bhaktir bhagavaty akiñcanā
sarvair guṇais tatra samāsate surāḥ
harāv abhaktasya kuto mahad-guṇā
mano-rathenāsati dhāvato bahiḥ

“Ten, kdo je neochvějně oddán Osobnosti Božství, má všechny dobré vlastnosti polobohů. Naopak ten, kdo není oddaným Pána, má pouze hmotné klady, které mnoho neznamenají. Je tomu tak proto, že setrvává na mentální úrovni a nevyhnutelně ho bude přitahovat lesk hmotné energie.” (Bhāg. 5.18.12)

« L’homme qui éprouve une dévotion constante pour la Personne Suprême possède toutes les qualités des devas. Celui qui n’en ressent aucune, par contre, n’a que des atouts matériels de peu de prix, car il erre sur le plan mental et subit la fascination de l’énergie matérielle. »