Skip to main content

TEXT 1

VERSO 1

Verš

Texto

dhṛtarāṣṭra uvāca
dharma-kṣetre kuru-kṣetre
samavetā yuyutsavaḥ
māmakāḥ pāṇḍavāś caiva
kim akurvata sañjaya
dhṛtarāṣṭra uvāca
dharma-kṣetre kuru-kṣetre
samavetā yuyutsavaḥ
māmakāḥ pāṇḍavāś caiva
kim akurvata sañjaya

Synonyma

Sinônimos

dhṛtarāṣṭraḥ uvāca — král Dhṛtarāṣṭra řekl; dharma-kṣetre — na poutním místě; kuru-kṣetre — na místě jménem Kurukṣetra; samavetāḥ — shromáždění; yuyutsavaḥ — toužící po boji; māmakāḥ — moji (synové); pāṇḍavāḥ — synové Pāṇḍua; ca — a; eva — zajisté; kim — co; akurvata — udělali; sañjaya — ó Sañjayo.

dhṛtarāṣṭraḥ uvāca — o rei Dhṛtarāṣṭra disse; dharma-kṣetre — no lugar de peregrinação; kuru-kṣetre — no lugar chamado Kurukṣetra; samavetāḥ — reunidos; yuyutsavaḥ — desejando lutar; māmakāḥ — meu grupo (filhos); pāṇḍavāḥ — os filhos de Pāṇḍu; ca — e; eva — decerto; kim — que; akurvata — fizeram eles; sañjaya — ó Sañjaya.

Překlad

Tradução

Dhṛtarāṣṭra pravil: Ó Sañjayo, co učinili moji a Pāṇḍuovi synové potom, co se s touhou bojovat shromáždili na poutním místě Kurukṣetře?

Dhṛtarāṣṭra disse: Ó Sañjaya, após meus filhos e os filhos de Pāṇḍu se reunirem no lugar de peregrinação em Kurukṣetra desejando lutar, o que fizeram eles?

Význam

Comentário

Bhagavad-gītā, která se čte na celém světě, je dílo teistické vědy, shrnuté v eposu Gītā-mahātmya (Oslava Gīty). V něm se dočteme, že Bhagavad-gītu je třeba velmi důkladně studovat s pomocí osoby oddané Śrī Kṛṣṇovi a snažit se ji pochopit, aniž bychom se uchylovali k osobně motivovaným výkladům. Příklad, jak správně pochopit Bhagavad-gītu, najdeme v Gītě samotné — v tom, jak její učení pochopil Arjuna, který ji vyslechl přímo od Pána. Pokud se někomu poštěstí porozumět Bhagavad-gītě touto cestou učednické posloupnosti, bez osobně motivovaných výkladů, překonává tím veškeré studium védského poznání a všech písem světa. V Gītě čtenář najde vše, co obsahují jiná písma, ale i údaje, které se jinde nevyskytují. To je její specifický rys. Je to dílo dokonalé teistické vědy, protože ji přednesl přímo Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství.

O Bhagavad-gītā é a ciência teísta amplamente lida, resumida no Gītā-māhātmya (Glorificação do Gītā). Lá se diz que a pessoa deve ler mui minuciosamente o Bhagavad-gītā com o auxílio de um devoto de Śrī Kṛṣṇa e tentar entendê-lo sem interpretações baseadas em motivação pessoal. O exemplo da compreensão clara é apresentado no próprio Bhagavad-gītā, através do modo como o ensinamento é entendido por Arjuna, que ouviu o Gītā diretamente do Senhor. Se alguém tiver a imensa fortuna de entender o Bhagavad-gītā nessa linha de sucessão discipular, sem interpretação motivada, então ele suplantará todos os estudos da sabedoria védica e de todas as escrituras do mundo. O leitor encontrará no Bhagavad-gītā tudo o que está contido em outras escrituras, mas ele também notará a presença de passagens não abordadas em outras partes. Este é o padrão específico do Gītā. Ele é a ciência teísta perfeita porque é falado diretamente pela Suprema Personalidade de Deus, Senhor Śrī Kṛṣṇa.

Náměty rozhovoru mezi Dhṛtarāṣṭrou a Sañjayou, vylíčeného v Mahābhāratě, jsou podkladem této vznešené filozofie. Ta byla vyjevena na bitevním poli Kurukṣetry, která je již od dávných védských dob posvátným poutním místem. Tuto filozofii přednesl samotný Pán, když byl osobně přítomen na planetě Zemi, aby poskytl vedení celému lidstvu.

Os assuntos discutidos por Dhṛtarāṣṭra e Sañjaya, conforme descritos no Mahābhārata, formam o princípio básico desta grande filosofia. Sabe-se que esta filosofia foi revelada no Campo de Batalha de Kurukṣetra, que desde os tempos imemoriais da era védica é um lugar sagrado de peregrinação. Foi falada pelo Senhor quando Ele esteve pessoalmente presente neste planeta para orientar a humanidade.

Slovo dharma-kṣetra (místo, kde se konají náboženské obřady), je důležité, neboť na Kuruovském bitevním poli stál Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, na Arjunově straně. Otec Kuruovců Dhṛtarāṣṭra o budoucím vítězství svých synů velmi pochyboval a otázal se svého tajemníka Sañjayi: “Co udělali?” Byl si jistý, že jak jeho synové, tak i synové jeho mladšího bratra Pāṇḍua se shromáždili na Kuruovském poli rozhodnuti bojovat, nicméně jeho otázka je významná. Dhṛtarāṣṭra nestál o kompromis mezi bratranci a bratry a chtěl s jistotou vědět o osudu svých synů na bitevním poli. Jelikož k bitvě mělo dojít na Kurukṣetře, která je na jiném místě ve Vedách označena za místo uctívání — dokonce i pro obyvatele nebeských planet — Dhṛtarāṣṭra se začal velmi bát vlivu svatého místa na výsledek bitvy. Dobře věděl, že tento vliv by byl výhodný pro Arjunu a Pāṇḍuovy syny, neboť byli všichni svou povahou ctnostní. Sañjaya byl žákem Vyāsy a jeho milostí byl schopen toho, že i když seděl v Dhṛtarāṣṭrově komnatě, mohl vidět, co se na Kurukṣetře odehrávalo. Proto se ho Dhṛtarāṣṭra dotazoval na situaci na bitevním poli.

A palavra dharma-kṣetra (lugar onde são executados rituais religiosos) é significativa porque, no Campo de Batalha de Kurukṣetra, a Suprema Personalidade de Deus estava presente ao lado de Arjuna. Dhṛtarāṣṭra, o pai dos Kurus, tinha fortes dúvidas quanto à possibilidade de que seus filhos obtivessem a vitória final. Foi remoendo suas dúvidas que ele perguntou a seu secretário Sañjaya: “Que fizeram eles?” Ele estava seguro de que seus filhos e os filhos de seu irmão mais novo, Pāṇḍu, estavam reunidos naquele Campo de Kurukṣetra, para uma predeterminada ação de guerra. Ainda assim, sua pergunta é importante. Ele não quis que houvesse um acordo entre os primos e os irmãos, e queria saber ao certo o destino de seus filhos no campo de batalha. Como se designou que a batalha fosse travada em Kurukṣetra, que em outra passagem dos Vedas é mencionado como um lugar de adoração — mesmo para os habitantes do céu — Dhṛtarāṣṭra ficou muito receoso da influência que o lugar sagrado exerceria no resultado da batalha. Sabia muito bem que isto influenciaria favoravelmente Arjuna e os outros filhos de Pāṇḍu, porque, por natureza, todos eles eram virtuosos. Sañjaya era discípulo de Vyāsa, e por isso, pela misericórdia de Vyāsa, Sañjaya foi capaz de ver tudo o que se passava no Campo de Batalha de Kurukṣetra — mesmo enquanto se encontrava nos aposentos de Dhṛtarāṣṭra. E assim, Dhṛtarāṣṭra perguntou-lhe sobre a situação no campo de batalha.

Pāṇḍuovci i synové Dhṛtarāṣṭry pocházeli ze stejného rodu, ale v tomto verši jsou odhaleny Dhṛtarāṣṭrovy myšlenky — za Kuruovce úmyslně prohlásil pouze své syny, zatímco Pāṇḍuovy syny vydědil. Z toho lze pochopit Dhṛtarāṣṭrovo postavení ve vztahu k jeho synovcům, synům Pāṇḍua. Tak jako se z rýžového pole vytrhává plevel, zde se již od samého počátku událostí očekává, že nežádoucí rostliny, kterými jsou Dhṛtarāṣṭrův syn Duryodhana a ostatní, by měly být na posvátném Kuruovském poli v přítomnosti otce náboženství Śrī Kṛṣṇy zničeny a že Pán prosadí práva veskrze zbožných osob v čele s Yudhiṣṭhirou. To je význam slov dharma-kṣetre a kuru-kṣetre vedle jejich důležitosti z hlediska historie a védské kultury.

Os Pāṇḍavas e os filhos de Dhṛtarāṣṭra pertencem à mesma família, mas nesta passagem Dhṛtarāṣṭra revela sua mentalidade. Ele fazia questão de alegar que apenas seus filhos eram Kurus, e tirou dos filhos de Pāṇḍu a herança da família. Com isto, todos podem entender a posição específica de Dhṛtarāṣṭra em sua relação com seus sobrinhos, os filhos de Pāṇḍu. Assim como no arrozal as plantas desnecessárias são arrancadas, do mesmo modo, desde o começo destes temas, espera-se que, no campo religioso de Kurukṣetra, onde o pai da religião, Śrī Kṛṣṇa, estava presente, as plantas indesejáveis tais como o filho de Dhṛtarāṣṭra, Duryodhana, e os outros, sejam exterminados e as pessoas realmente religiosas, encabeçadas por Yudhiṣṭhira, sejam estabelecidas pelo Senhor. Além de sua importância histórica e védica, as palavras dharma-kṣetre e kuru-kṣetre carregam este significado.