Skip to main content

TEXT 1

1. VERS

Verš

Szöveg

dhṛtarāṣṭra uvāca
dharma-kṣetre kuru-kṣetre
samavetā yuyutsavaḥ
māmakāḥ pāṇḍavāś caiva
kim akurvata sañjaya
dhṛtarāṣṭra uvāca
dharma-kṣetre kuru-kṣetre
samavetā yuyutsavaḥ
māmakāḥ pāṇḍavāś caiva
kim akurvata sañjaya

Synonyma

Szó szerinti jelentés

dhṛtarāṣṭraḥ uvāca — král Dhṛtarāṣṭra řekl; dharma-kṣetre — na poutním místě; kuru-kṣetre — na místě jménem Kurukṣetra; samavetāḥ — shromáždění; yuyutsavaḥ — toužící po boji; māmakāḥ — moji (synové); pāṇḍavāḥ — synové Pāṇḍua; ca — a; eva — zajisté; kim — co; akurvata — udělali; sañjaya — ó Sañjayo.

dhṛtarāṣṭraḥ uvāca – Dhṛtarāṣṭra király mondta; dharma-kṣetre – a zarándokhelyen; kuru-kṣetre – a Kurukṣetra nevű vidéken; samavetāḥ – összegyűltek; yuyutsavaḥ – harcra vágyva; māmakāḥ – az enyéim (a fiaim); pāṇḍavāḥ – Pāṇḍu fiai; ca – és; eva – bizony; kim – mit; akurvata – tettek; sañjaya – ó, Sañjaya.

Překlad

Fordítás

Dhṛtarāṣṭra pravil: Ó Sañjayo, co učinili moji a Pāṇḍuovi synové potom, co se s touhou bojovat shromáždili na poutním místě Kurukṣetře?

Dhṛtarāṣṭra így szólt: Ó, Sañjaya, mit tettek fiaim és Pāṇḍu fiai, miután harcra vágyva összegyűltek a kurukṣetrai zarándokhelyen?

Význam

Magyarázat

Bhagavad-gītā, která se čte na celém světě, je dílo teistické vědy, shrnuté v eposu Gītā-mahātmya (Oslava Gīty). V něm se dočteme, že Bhagavad-gītu je třeba velmi důkladně studovat s pomocí osoby oddané Śrī Kṛṣṇovi a snažit se ji pochopit, aniž bychom se uchylovali k osobně motivovaným výkladům. Příklad, jak správně pochopit Bhagavad-gītu, najdeme v Gītě samotné — v tom, jak její učení pochopil Arjuna, který ji vyslechl přímo od Pána. Pokud se někomu poštěstí porozumět Bhagavad-gītě touto cestou učednické posloupnosti, bez osobně motivovaných výkladů, překonává tím veškeré studium védského poznání a všech písem světa. V Gītě čtenář najde vše, co obsahují jiná písma, ale i údaje, které se jinde nevyskytují. To je její specifický rys. Je to dílo dokonalé teistické vědy, protože ji přednesl přímo Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství.

A Bhagavad-gītā széles körben olvasott teista tudomány. Összefoglalása a Gītā-māhātmya (A Gītā dicsőítése), amely kijelenti, hogy a Bhagavad-gītāt nagyon alaposan, egy olyan ember segítségével kell tanulmányoznunk, aki Śrī Kṛṣṇa híve, s emellett minden önös célú értelmezés nélkül kell törekednünk a megértésére. A világos megértésre, arra, hogyan kell e tudást elsajátítanunk, magában a Bhagavad-gītāban találunk példát Arjuna személyében, aki közvetlenül az Úrtól hallotta ezt a tanítást. Aki olyan szerencsés, hogy a Bhagavad-gītāt e tanítványi láncon, s nem egy személyes indítékoktól vezérelt magyarázaton keresztül értette meg, arról elmondhatjuk, hogy már a teljes védikus tudományt és a világ minden szentírását tanulmányozta. A Bhagavad-gītāban az olvasó megtalálja mindazt, amit valamennyi egyéb szentírás tartalmaz, s ezenkívül olyan dolgokkal is találkozhat, amelyekről sehol máshol nem olvashat. Ez a Bhagavad-gītā különleges jellemzője. A tökéletes teista tudományt tartalmazza, hiszen maga az Istenség Legfelsőbb Személyisége, az Úr Śrī Kṛṣṇa beszéli el.

Náměty rozhovoru mezi Dhṛtarāṣṭrou a Sañjayou, vylíčeného v Mahābhāratě, jsou podkladem této vznešené filozofie. Ta byla vyjevena na bitevním poli Kurukṣetry, která je již od dávných védských dob posvátným poutním místem. Tuto filozofii přednesl samotný Pán, když byl osobně přítomen na planetě Zemi, aby poskytl vedení celému lidstvu.

Dhṛtarāṣṭra és Sañjaya párbeszéde – amit a Mahābhāratában olvashatunk – alkotja e nagyszerű bölcsesség alapját. Köztudott, hogy ez a filozófia a kurukṣetrai csatamezőn keletkezett, amely időtlen idők óta, a védikus időktől kezdve szent zarándokhely. Maga az Úr beszélte el, amikor személyesen jelen volt ezen a bolygón, hogy útmutatással lássa el az emberiséget.

Slovo dharma-kṣetra (místo, kde se konají náboženské obřady), je důležité, neboť na Kuruovském bitevním poli stál Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, na Arjunově straně. Otec Kuruovců Dhṛtarāṣṭra o budoucím vítězství svých synů velmi pochyboval a otázal se svého tajemníka Sañjayi: “Co udělali?” Byl si jistý, že jak jeho synové, tak i synové jeho mladšího bratra Pāṇḍua se shromáždili na Kuruovském poli rozhodnuti bojovat, nicméně jeho otázka je významná. Dhṛtarāṣṭra nestál o kompromis mezi bratranci a bratry a chtěl s jistotou vědět o osudu svých synů na bitevním poli. Jelikož k bitvě mělo dojít na Kurukṣetře, která je na jiném místě ve Vedách označena za místo uctívání — dokonce i pro obyvatele nebeských planet — Dhṛtarāṣṭra se začal velmi bát vlivu svatého místa na výsledek bitvy. Dobře věděl, že tento vliv by byl výhodný pro Arjunu a Pāṇḍuovy syny, neboť byli všichni svou povahou ctnostní. Sañjaya byl žákem Vyāsy a jeho milostí byl schopen toho, že i když seděl v Dhṛtarāṣṭrově komnatě, mohl vidět, co se na Kurukṣetře odehrávalo. Proto se ho Dhṛtarāṣṭra dotazoval na situaci na bitevním poli.

A dharma-kṣetra (vallási rítusok helye) szónak nagy jelentősége van, mert a kurukṣetrai csatamezőn az Istenség Legfelsőbb Személyisége is jelen volt, Arjuna oldalán. Dhṛtarāṣṭra, a Kuruk atyja erősen kételkedett fiai végső győzelmében. Bizonytalanságában Sañjayától, tanácsosától érdeklődött: „Mi történt?” Abban biztos volt, hogy fiai, valamint öccse, Pāṇḍu fiai azért gyűltek össze a kurukṣetrai harctéren, hogy döntő csatát vívjanak egymással. Kérdése mégis jelentős. Nem akart egyezkedést az unokatestvérek és testvérek között, s tudni akarta, mi vár a csatamezőn felsorakozott fiaira. A csata helyszínéül Kurukṣetrát választották – amiről a Védák azt írják, e helyen Istent kell imádniuk még a mennyek félisteneinek is –, ezért Dhṛtarāṣṭra attól tartott, hogy a szent hely befolyásolhatja a csata kimenetelét. Nagyon jól tudta, hogy ez Arjunának és Pāṇḍu többi fiának kedvez majd, akik természetüknél fogva mind nagyon erényesek voltak. Sañjaya Vyāsa tanítványa volt, és Vyāsa kegyéből képes volt arra, hogy lássa a kurukṣetrai csatateret, annak ellenére, hogy Dhṛtarāṣṭra szobájában tartózkodott. Dhṛtarāṣṭra tehát őt kérdezte a csatamezőn történtekről.

Pāṇḍuovci i synové Dhṛtarāṣṭry pocházeli ze stejného rodu, ale v tomto verši jsou odhaleny Dhṛtarāṣṭrovy myšlenky — za Kuruovce úmyslně prohlásil pouze své syny, zatímco Pāṇḍuovy syny vydědil. Z toho lze pochopit Dhṛtarāṣṭrovo postavení ve vztahu k jeho synovcům, synům Pāṇḍua. Tak jako se z rýžového pole vytrhává plevel, zde se již od samého počátku událostí očekává, že nežádoucí rostliny, kterými jsou Dhṛtarāṣṭrův syn Duryodhana a ostatní, by měly být na posvátném Kuruovském poli v přítomnosti otce náboženství Śrī Kṛṣṇy zničeny a že Pán prosadí práva veskrze zbožných osob v čele s Yudhiṣṭhirou. To je význam slov dharma-kṣetre a kuru-kṣetre vedle jejich důležitosti z hlediska historie a védské kultury.

A Pāṇḍavák és Dhṛtarāṣṭra fiai ugyanahhoz a családhoz tartoztak. Ez a vers azonban felfedi előttünk Dhṛtarāṣṭra elméjét, aki szándékosan csak saját fiait volt hajlandó Kurukként elismerni, míg Pāṇḍu fiait kizárta a családi örökségből. Ennek alapján megérthetjük Dhṛtarāṣṭrának az unokaöccseihez, Pāṇḍu fiaihoz fűződő viszonyát. A történet kezdetétől fogva sejthetjük, hogy ahogyan a rizsföldön a nem odavaló gyomokat távolítják el, úgy fogja Kurukṣetra szent mezején Śrī Kṛṣṇa, a vallás atyja kiirtani a nemkívánatos gazt, Dhṛtarāṣṭra fiát, Duryodhanát és társait, hogy helyükbe a valóban vallásosakat állítsa, akiket Yudhiṣṭhira vezetett. Ez tehát a dharma-kṣetre és a kuru-kṣetre szavak jelentése történelmi és védikus jelentéstartalmuk mellett.