Мантра трета
Mantra třetí
Текст
Verš
андхена тамаса̄вр̣та̄х̣
та̄м̇с те претя̄бхигаччханти
йе ке ча̄тма-хано джана̄х̣
andhena tamasāvṛtāḥ
tāḿs te pretyābhigacchanti
ye ke cātma-hano janāḥ
Дума по дума
Synonyma
асуря̄х̣ – предназначени за асурите; на̄ма – известни с името; те – тези; лока̄х̣ – планети; андхена – с невежество; тамаса̄ – с мрак; а̄вр̣та̄х̣ – покрити; та̄н – там; те – те; претя – след смъртта; абхигаччханти – отиват в; йе – който; ке – всеки; ча – и; а̄тма-ханах̣ – убиецът на душата; джана̄х̣ – личности.
Превод
Překlad
Убиецът на душата, който и да е той, трябва да отиде на планетите, известни като светове на безверието, потънали в мрак и невежество.
Kdokoliv zabíjí duši, musí vstoupit na planety známé jako světy bezvěrců, plné temna a nevědomosti.
Пояснение
Význam
Човешкият живот, за разлика от животинския, има много големи отговорности. Личностите, съзнаващи тези отговорности и работещи в такъв дух, се наричат сури, божествени. А тези, които ги пренебрегват или не знаят за тях, се наричат асури, демонични. Човешките същества от цялата Вселена принадлежат към единия или към другия вид. В Р̣г Веда се казва, че сурите винаги се стремят към лотосовите нозе на Върховния Бог Виш̣н̣у и действат по съответния начин. Пътищата им са озарени като пътя на слънцето.
Lidský život se od života zvířecího liší tím, že jej provází velká odpovědnost. Ti, kdo jsou si této odpovědnosti vědomi a jednají podle toho, se nazývají surové (zbožní lidé), zatímco ti, kdo jí nedbají nebo ji neznají, jsou asurové (démoni). V celém vesmíru existují pouze tyto dva druhy živých bytostí. V Rg Védě stojí, že cílem surů jsou vždy lotosové nohy Nejvyššího Pána Višnua, a podle toho také jednají. Jejich cesty jsou jasné jako dráha Slunce.
Интелигентните човешки същества не трябва да забравят дори за миг, че са получили този вид тяло след милиони години в различни форми на живот от еволюционния цикъл. Понякога сравняват материалния свят с океан, а човешкото тяло – със здрав кораб, построен, за да прекоси океана. Ведическите писания и а̄ча̄риите, святите учители, са опитният капитан, а възможностите на човешкото тяло са благоприятни ветрове, които помагат на кораба да се движи плавно към желаната цел. Ако въпреки всички тези преимущества човек не използва живота си в максимална степен, за да постигне себепознание, той е асура и трябва да бъде смятан за а̄тма-ха̄на, убиец на душата. Убийците на душата са обречени да пропаднат до най-тъмните области на невежеството и дълго да страдат там. Шрӣ Ӣшопаниш̣ад ни предупреждава съвсем недвусмислено.
Inteligentní lidské bytosti musí mít neustále na paměti, že tuto specifickou tělesnou podobu jsme dostali po vývoji trvajícím mnoho miliónů let a po dlouhém převtělování duše. Tento hmotný svět bývá někdy přirovnáván k oceánu a naše lidské tělo k dobré lodi, určené k plavbě přes tento oceán. Védské spisy a áčárjové neboli svatí učitelé se přirovnávají ke zkušeným lodivodům a přednosti lidského těla k příznivým větrům, pomáhajícím lodi plout hladce k vytouženému cíli. Člověk, který přes všechny tyto výhody nevyužije plně lidského života k seberealizaci, musí být považován za ātma-hā, toho, kdo zabíjí duši. Šrí Íšópanišad nás jasně upozorňuje a varuje, že tomu, kdo zabíjí duši, je souzeno vstoupit do nejtemnějších končin nevědomosti, kde bude vystaven věčnému utrpení.
Жизнените нужди на свинете, кучетата, камилите, магаретата и пр. са не по-маловажни от нашите. Но животните ги удовлетворяват при ужасни условия, докато човешките същества са получили от природните закони всичко необходимо за удобно съществувание – защото човешката форма на живот има по-голяма стойност от животинската. Защо човекът живее по-добре от свинете и от другите животни? Защо високопоставеният служител разполага с всички условия за приятен живот, а обикновеният чиновник е лишен от това? Защото високопоставеният служител трябва да изпълнява задължения от по-висш порядък. По същия начин човешките същества имат по-висши задължения от животните, чиято единствена работа е да пълнят гладните си стомаси.
Съвременната душегубна цивилизация само е увеличила проблемите на празните стомаси. Когато се обърнем към някое излъскано животно, човек от съвременната цивилизация, и го помолим да се занимае със себепознание, той ще каже, че иска да работи, за да задоволи стомаха си и че гладният не се нуждае от себепознание. Но природните закони са жестоки въпреки неговото отричане на себепознанието и голямото му желание да работи за стомаха си, той постоянно е изправен пред заплахата от безработица.
Ekonomické problémy vepřů, psů, velbloudů a oslů jsou stejně závažné jako naše. Problémy těchto zvířat jsou vyřešeny za odporných podmínek, ale člověku poskytly přírodní zákony veškeré možnosti k pohodlnému životu, neboť lidská forma života je důležitější a cennější než život zvířete. Proč byl člověku dán lepší život než vepři a ostatním zvířatům? Proč má pracovník zastávající vedoucí postavení více výhod než obyčejný úředník? Odpověď zní, že povinnosti vysokého úředníka jsou vyšší povahy. Stejně tak životní povinnosti člověka jsou vyšší povahy než povinnosti zvířat, jež se neustále zaměstnávají naplňováním svých žaludků. Dnešní moderní civilizace, ničitelka duší, jen zvětšila problémy prázdného žaludku. Přiblížíme-li se k uhlazenému zvířeti, civilizovanému člověku, řekne nám, že prostě chce pracovat, aby uspokojil svůj žaludek, a že žádnou seberealizaci nepotřebuje. Zákony přírody jsou však tak kruté, že přes jeho horlivou snahu pracovat tvrdě pro svůj žaludek mu stále hrozí nezaměstnanost.
Тази човешка форма на живот сме получили не за да работим като магарета, свине и кучета, а за да постигнем висшето съвършенство в живота. Ако не се погрижим да осъзнаем себе си, природните закони ще ни заставят да работим без отдих, дори и да не искаме. В тази епоха човешките същества са принудени да работят непосилно като магарета и биволи, които теглят каруци. В тази мантра на Шрӣ Ӣшопаниш̣ад се говори за някои от местата, където асурите биват изпращани да работят. Ако не изпълни дълга си на човешко същество, човек ще трябва да отиде на планетите, наречени асуря, да се роди в нисша форма на живот и да работи несвястно в мрак и невежество.
Tuto lidskou životní podobu jsme nedostali proto, abychom dřeli jako osli, vepři a psi, nýbrž proto, abychom dosáhli nejvyšší životní dokonalosti. Jestliže nedbáme o seberealizaci, přírodní zákony nás donutí velmi tvrdě pracovat, i když si to nepřejeme. Lidé tohoto věku jsou nuceni pracovat stejně tvrdě jako osli a býci zapřaženi do vozu. Tento verš Šrí Íšópanišady se zmiňuje o několika oblastech, kam jsou asurové posíláni pracovat. Osoba, které se nepodaří dostát svým povinnostem člověka, se musí převtělovat na planety asurů do některé z degradovaných forem života a tvrdě pracovat v nevědomosti a temnotě.
В Бхагавад-гӣта̄ (6.41-43) се казва, че хората, които са започнали без да довършат процеса на себепознанието, но са положили искрени усилия, за да осъществят връзката си с Бога, получават възможността да се родят в семейство на шучи или шрӣмат. Шучи означава духовно извисен бра̄хман̣а, а шрӣмат означава вайшя, представител на търговското съсловие. Тоест на неуспелите да постигнат себепознание се предоставя нова, по-добра възможност в следващия живот заради искрените усилия в настоящия. Щом като даже те биха се родили в уважавани и благородни семейства, представете си положението на постигналите пълен успех.
Дори само опитът да се разбере Бога осигурява раждане в богато или благородно семейство. Но тези, които не правят дори опит и искат да останат покрити от илюзията, заклетите материалисти, пристрастени към материално наслаждение, пропадат до най-мрачните владения на ада, както потвърждава цялата ведическа литература.
Понякога такива асури демонстрират религиозни занимания, но крайната им цел е материално благополучие. Бхагавад-гӣта̄ (16.17-18) ги осъжда, наричайки ги а̄тма-самбха̄вита – хора, които са считани за велики поради заблуда и са получили власт благодарение на материалното си богатство и гласовете на невежите. Такива асури са далеч от себепознанието и разбирането за ӣша̄ва̄ся – всичко като собственост на Бога; те ще пропаднат до най-мрачните владения.
V Bhagavad-gítě (6.41-43) stojí, že člověku, který započal svou pouť za seberealizací, ale nedokončil ji, ačkoliv se opravdově snažil—člověku, který se snažil o realizaci svého vztahu k Bohu—je dána možnost narodit se v rodině śuci nebo śrīmat. Slovo śuci označuje duchovně vyspělého bráhmana, a śrīmat označuje vaišju, příslušníka obchodnické společenské třídy. Znamená to, že osoba, jíž se nepodaří realizovat svůj vztah k Bohu, dostane na základě svého vážného pokusu v předešlém životě lepší možnosti pro seberealizaci. Jestliže dokonce i neúspěšnému uchazeči je poskytnuta možnost narodit se v ušlechtilé rodině, nelze si ani představit postavení toho, kdo dosáhl úspěchu. Již pouhá snaha poznat Boha zaručuje zrození v bohaté nebo aristokratické rodině. Ten však, kdo se o to ani nepokusí, kdo chce být pohroužen do iluzí, kdo je příliš materialistický a lpí na hmotných požitcích, se musí odebrat do nejtemnějších končin pekla, jak to také potvrzují všechny védské spisy. Takoví materialističtí asurové se někdy vydávají za velice zbožné, avšak jejich konečným cílem je hmotný blahobyt. Bhagavad-gítá (16.17-18) takové lidi kárá, neboť jsou velcí jen silou svého podvodu a drží se u moci pouze pomocí hlasů nevědomců a svého hmotného bohatství. Tito asurové nezajímající se o seberealizaci a pojetí īśāvāsya, o Pána, se zajisté dostanou do nejtemnějších končin.
Заключението е, че като човешки същества ние сме предопределени не само да решаваме икономически проблеми в една несигурна среда, но и да разрешим проблемите на материалния живот, в който се намираме по законите на природата.
Závěrem tedy je, že jakožto lidé nejsme určeni jen k tomu, abychom v nejistém postavení řešili ekonomické problémy, ale k tomu, abychom řešili problémy hmotného života, jež před nás staví přírodní zákony.