ТЕКСТ 3
TEXT 3
Текст
Verš
акш̣арам̇ брахма парамам̇
свабха̄во 'дхя̄тмам учяте
бхӯта-бха̄водбхава-каро
висаргах̣ карма-сам̇гитах̣
akṣaraṁ brahma paramaṁ
svabhāvo ’dhyātmam ucyate
bhūta-bhāvodbhava-karo
visargaḥ karma-saṁjñitaḥ
Дума по дума
Synonyma
шрӣ-бхагава̄н ува̄ча – Върховният Бог каза; акш̣арам – неунищожим; брахма – Брахман; парамам – трансцендентална; свабха̄вах̣ – вечна природа; адхя̄тмам – себето; учяте – се нарича; бхӯта-бха̄ва-удбхава-карах̣ – създава материалните тела на съществата; висаргах̣ – творение; карма – кармични дейности; сам̇гитах̣ – се наричат.
śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; akṣaram — nezahubitelný; brahma — Brahman; paramam — transcendentální; svabhāvaḥ — věčná povaha; adhyātmam — vlastní já; ucyate — nazývá se; bhūta-bhāva-udbhava-karaḥ — vytvářející hmotná těla živých bytostí; visargaḥ — stvoření; karma — jednání s vidinou jeho plodů; saṁjñitaḥ — nazývá se.
Превод
Překlad
Върховният Бог каза: Неунищожимото, трансцендентално живо същество се нарича Брахман, а вечната му природа – адхя̄тма, себе. Действията, които определят какво материално тяло ще получи живото същество, се наричат карма или кармична дейност.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Nezahubitelná, transcendentální živá bytost je nazývána Brahman a její věčná přirozenost se nazývá adhyātma, vlastní já. Činnost, jež přispívá k vytváření hmotných těl živých bytostí, se nazývá karma neboli jednání s touhou po jeho plodech.
Пояснение
Význam
Брахман не може да бъде унищожен; той съществува вечно и природата му никога не се променя. Но над Брахман се намира Пара-брахман. Брахман се отнася до живото същество, а Пара-брахман – до Върховната Божествена Личност. Органично присъщата на живото същество позиция се различава от позицията, която то приема в материалния свят. С материално съзнание неговата природа е да се опитва да стане господар на материята, но в духовно съзнание, Кр̣ш̣н̣а съзнание, позицията му е да служи на Върховния. Когато живото същество е с материално съзнание, то е принудено да приема различни тела в материалния свят. Това се нарича карма, многообразие в творението, и се дължи на материалното съзнание.
Brahman nelze zničit, je věčný a jeho povaha se nikdy nemění. Nad Brahmanem je však Parabrahman. Brahmanem se rozumí živá bytost a Parabrahman je Nejvyšší Osobnost Božství. Přirozené postavení živé bytosti je jiné než to, které zaujímá v hmotném světě. Když je její vědomí hmotné, snaží se ovládat hmotu, ale má-li duchovní vědomí, vědomí Kṛṣṇy, slouží Nejvyššímu. Pokud má hmotné vědomí, musí přijímat různá těla v hmotném světě. To se nazývá karma neboli rozmanité tvoření vynucené silou hmotného vědomí.
Във ведическата литература живото същество е наричано джӣва̄тма̄ и Брахман, но никога – Пара-брахман. Живото същество (джӣва̄тма̄) приема различни позиции – понякога потъва в мрака на материалната природа и се отъждествява с материята, а понякога се отъждествява с висшата, духовната природа. Затова то е наречено междинна енергия на Върховния Бог. Според това с коя от двете природи се отъждествява, то получава материално или духовно тяло. В материалната природа то може да получи тяло във всяка една от 8 400 000 форми на живот, но в духовната природа има само едно тяло. В материалната природа то се появява като човек, полубог, животно, птица, дърво и т.н. в зависимост от кармата си. За да достигне райските материални планети и да се наслаждава на благоприятните условия там, понякога то изпълнява жертвоприношения (ягя), но когато заслугите му се изчерпят, отново се връща на Земята във формата на човек. Този процес се нарича карма.
Ve védské literatuře je živá bytost nazývána jīvātmā a Brahman, ale nikdy ne Parabrahman. Živá bytost (jīvātmā) zaujímá různá postavení, někdy vstoupí do temné hmotné přírody a ztotožňuje se s hmotou, a jindy se ztotožňuje s vyšší, duchovní přirozeností. Proto se říká, že je okrajovou energií Nejvyššího Pána. Podle toho, zda se ztotožňuje s hmotnou nebo s duchovní přírodou, dostává hmotné nebo duchovní tělo. V oblasti hmotné přírody může dostat jakékoliv z 8 400 000 druhů těl, ale v oblasti duchovní energie má tělo jen jedno. V hmotné přírodě se projevuje někdy jako člověk, jindy jako polobůh, zvíře, pták a podobně, podle své karmy. Někdy koná oběti (yajñi), aby dosáhla hmotných nebeských planet a mohla si tam užívat, ale jakmile vyčerpá výhody, které takovými oběťmi získala, vrací se znovu na Zemi do lidského těla. Tento proces se nazývá karma.
Чха̄ндогя Упаниш̣ад описва ведическия метод за жертвоприношения. На жертвения олтар се предлагат пет вида приношения в пет вида огън. Петте вида огън символизират райските планети, облаците, земята, мъжа и жената, а петте вида приношения – вярата, наслаждението на Луната, дъжда, зърната и семето.
Chāndogya Upaniṣad líčí způsob védské oběti. Na obětním oltáři se nabízí pět druhů obětin do pěti druhů ohně. Pět druhů ohně představuje nebeské planety, oblaka, Zemi, muže a ženu a pěti druhy obětin jsou víra, požitek na Měsíci, déšť, zrno a sperma.
В този жертвен процес живото същество извършва определени жертвоприношения и чрез тях достига различни райски планети. Когато благоприятните резултати от жертвоприношението му се изчерпят, то отново се връща на Земята с дъжда и приема формата на зърно; зърното се изяжда от мъж и се преобразува в семе, което опложда жената. И живото същество отново получава човешко тяло, за да извърши жертвоприношение, и така да повтори същия цикъл. По този начин то остава постоянно в материалния кръговрат. Но Кр̣ш̣н̣а осъзнатата личност избягва такива жертвоприношения. Тя направо приема Кр̣ш̣н̣а съзнание и се приготвя да се завърне при Бога.
Živá bytost koná příslušné oběti, aby se dostala na určité nebeské planety. Když jsou poté na nebeských planetách její výhody získané obětí vyčerpány, vrací se na Zemi v podobě deště, přijme podobu zrna, to se stane potravou muže a přemění se ve sperma, kterým je oplodněna žena. Tímto způsobem živá bytost opět získá lidské tělo umožňující konat oběti, a celý koloběh může začít znovu. Tak neustále přechází sem a tam po hmotné cestě a trpí. Osoba vědomá si Kṛṣṇy se však takových obětí straní. Vydává se přímo cestou vědomí Kṛṣṇy, a tak se připravuje na návrat k Bohu.
Имперсоналистите, коментатори на Бхагавад-гӣта̄, основателно смятат, че Брахман приема формата на джӣва в материалния свят, и за да потвърдят това, се позовават на петнайсета глава, седми стих от Гӣта̄. Но в този стих Бог нарича живото същество „вечна частица от мен“. Частицата от Бога може да пропадне в материалния свят, но Върховният Бог (Ачюта) никога не пропада. Следователно предположението, че Върховният Брахман приема формата на джӣва, е невярно. Не бива да се забравя, че във ведическата литература Брахман (живото същество) се различава от Пара-брахман (Върховния Бог).
Impersonalističtí autoři komentářů k Bhagavad-gītě se nerozumně domnívají, že Brahman v hmotném světě přijímá podobu jīvy, a snaží se to doložit sedmým veršem z patnácté kapitoly. I v něm však Pán poukazuje na živou bytost slovy “Má věčná dílčí část”. Dílčí část Boha, živá bytost, může poklesnout do hmotného světa, ale Nejvyšší Pán (Acyuta) nepoklesne nikdy. Mínění, že Nejvyšší Brahman přijímá podobu jīvy, proto nelze uznat. Je důležité mít na paměti, že védská literatura rozlišuje mezi Brahmanem neboli živou bytostí a Parabrahmanem, Nejvyšším Pánem.