ТЕКСТ 23

TEXT 23

Текст

Verš

шакнотӣхаива ях̣ сод̣хум̇
пра̄к шарӣра-вимокш̣ан̣а̄т
ка̄ма-кродходбхавам̇ вегам̇
са юктах̣ са сукхӣ нарах̣

śaknotīhaiva yaḥ soḍhuṁ
prāk śarīra-vimokṣaṇāt
kāma-krodhodbhavaṁ vegaṁ
sa yuktaḥ sa sukhī naraḥ

Дума по дума

Synonyma

шакноти – е способен; иха ева – в настоящето тяло; ях̣ – човек, който; сод̣хум – да търпи; пра̄к – преди; шарӣра – тялото; вимокш̣ан̣а̄т – да изостави; ка̄ма – желание; кродха – и гняв; удбхавам – породени от; вегам – импулси; сах̣ – той; юктах̣ – в транс; сах̣ – той; сукхӣ – щастлив; нарах̣ – човек.

śaknoti — je schopen; iha eva — v nynějším těle; yaḥ — ten, kdo; soḍhum — snášet; prāk — předtím, než; śarīra — tělo; vimokṣaṇāt — zříkající se; kāma — touha; krodha — a hněv; udbhavam — vzniklý z; vegam — popud; saḥ — on; yuktaḥ — v tranzu; saḥ — on; sukhī — šťastný; naraḥ — člověk.

Превод

Překlad

Ако преди да напусне настоящото си тяло, човек съумее да удържи импулсите на материалните сетива и да обуздае силата на желанието и гнева, той е спокоен и щастлив в този свят.

Je-li člověk schopen před opuštěním svého nynějšího těla snášet popudy hmotných smyslů a ovládat sílu touhy a hněvu, je v dobrém postavení a je v tomto světě šťastný.

Пояснение

Význam

За сериозен напредък по пътя на себепознанието трябва да се контролират силите на материалните сетива. Това са силата, която ни подтиква да говорим, силата на гнева, на ума, на стомаха, на половите органи и силата на езика. Този, който може да контролира силите на тези сетива, както и на ума, се нарича госва̄мӣ, или сва̄мӣ. Госва̄мӣ водят строго регулиран живот и владеят напълно импулсите на сетивата си. Неудовлетворените материални желания пораждат гняв, а той възбужда ума, очите и гръдния кош. Затова човек трябва да се научи да ги контролира, още преди да напусне тялото си. И ако успее да направи това, той е щастлива, себепознала се личност. Дълг на трансценденталиста е упорито да се стреми към контрол над желанието и гнева.

Chce-li někdo dosahovat stálého pokroku na cestě seberealizace, musí se snažit odolávat náporu řeči, hněvu, mysli, žaludku, genitálií a jazyka. Ten, kdo je schopen nápor všech těchto hmotných smyslů a mysli ovládat, je nazýván gosvāmī nebo svāmī. Tito gosvāmī žijí životem přísného sebeovládání a vůči náporu smyslů jsou zcela neteční. Z neuspokojených hmotných tužeb pochází hněv, a tím je podrážděna mysl, oči a hruď. Proto než opustí živá bytost toto hmotné tělo, musí se učit své touhy ovládat. Každý, kdo to dokáže, zná sám sebe, a tak je v tomto stavu seberealizace šťastný. Usilovně se snažit ovládnout touhu a hněv je pro transcendentalistu povinností.