Skip to main content

ШЕСТНАДЕСЕТА ГЛАВА

Kapitola šestnáctá

Божествената и демоничната природа

Božská a démonská povaha

ТЕКСТОВЕ 1 – 3:
Върховната Божествена Личност каза: Безстрашие, пречистване на съществуването, духовно познание, благотворителност, себеконтрол, жертвоприношение, изучаване на Ведите, въздържание, простота, ненасилие, честност, превъзмогване на гнева, отречение, спокойствие, нежелание за търсене на недостатъци, състрадание към всички живи същества, свобода от алчност, благородство, скромност, твърда решителност, енергичност, снизхождение, сила на духа, чистота, свобода от завист и желание за почести – тези трансцендентални качества, о, сине на Бхарата, принадлежат на праведните хора, надарени с божествена природа.
TEXTS 1-3:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Nepřítomnost strachu, očišťování se, rozvíjení duchovního poznání, dávání milodarů, sebeovládání, konání oběti, studium Ved, askeze, přímost, nenásilí, věrnost pravdě, nepodléhání hněvu, odříkání, klid, nechuť k vyhledávání chyb, soucit se všemi živými bytostmi, oproštěnost od chamtivosti, mírnost, zdrženlivost, stálé odhodlání, síla, schopnost odpouštět, neochvějnost, čistota a oproštěnost od zášti a od prahnutí po úctě — tyto transcendentální rysy patří k lidem s božskou povahou, synu Bharaty.
ТЕКСТ 4:
Гордост, арогантност, суета, гняв, грубост и невежество – тези качества принадлежат на хората с демонична природа, о, сине на Пр̣тха̄.
TEXT 4:
Ó synu Pṛthy! Pýcha, povýšenost, ješitnost, hněv, hrubost a nevědomost jsou rysy osob s démonskou povahou.
ТЕКСТ 5:
Трансценденталните качества водят към освобождение, а демоничните – към робство. Но ти не се безпокой, о, сине на Па̄н̣д̣у, защото си роден с божествени качества.
TEXT 5:
Transcendentální vlastnosti vedou k osvobození, zatímco démonské vedou ke spoutanosti. Neznepokojuj se, synu Pāṇḍua, ty jsi se narodil s božskými vlastnostmi.
ТЕКСТ 6:
О, сине на Пр̣тха̄, в този свят има два вида сътворени същества. Едните са божествени, а другите – демонични. Подробно ти обясних божествените качества. Сега чуй за демоничните.
TEXT 6:
Ó synu Pṛthy, v tomto světě jsou dva druhy stvořených bytostí. Jeden se nazývá božský a druhý démonský. Božské vlastnosti jsem ti již podrobně popsal. Nyní ode Mě slyš o démonských.
ТЕКСТ 7:
Хората с демонична природа не знаят какво трябва да се прави и какво не трябва да се прави. В тях не може да се открие нито чистота, нито правилно поведение, нито истина.
TEXT 7:
Démoni nevědí, co se má a co nemá dělat. Nenajdeme u nich čistotu, náležité chování ani pravdu.
ТЕКСТ 8:
Те казват, че този свят е нереален, че няма основа, че няма Бог, който го управлява. Те заявяват, че светът е възникнал от сексуалното влечение и за него няма друга причина освен похотта.
TEXT 8:
Říkají, že tento svět je neskutečný, nemá žádný základ a nevládne mu žádný Bůh. Vznikl prý z pohlavní touhy a nemá jinou příčinu než tento chtíč.
ТЕКСТ 9:
С подобни заключения, изгубени за самите себе си и лишени от разум, демоните извършват неблаготворни, ужасни дейности, водещи до унищожението на света.
TEXT 9:
Na základě těchto závěrů se démoni, kteří ztratili sami sebe a postrádají veškerou inteligenci, zabývají neprospěšnými, strašnými činnostmi, určenými ke zničení světa.
ТЕКСТ 10:
Приемайки подслон в ненаситната похот, опиянени от гордата си самонадеяност и въображаема значимост, демоните извършват своите нечисти дела в плен на илюзията и очаровани от преходното.
TEXT 10:
Odevzdávají se neukojitelnému chtíči a jsou pohrouženi v samolibosti tvořené pýchou a falešnou slávou. Takto ovlivnění iluzí jsou stále oddáni nečisté práci a přitahují je pomíjivé věci.
ТЕКСТОВЕ 11 – 12:
Те са убедени, че основна необходимост на човешката цивилизация е наслаждението. Така прекарват живота си в постоянно безпокойство. Оплетени в мрежата на хиляди желания, завладени от похот и гняв, те по всякакъв начин печелят пари за сетивно наслаждение.
TEXTS 11-12:
Věří, že uspokojovat smysly je prvořadou nutností lidské civilizace, a proto je až do konce života sužuje nezměrná úzkost. Spoutáni sítí statisíců tužeb a propadající chtíči a hněvu si nezákonnými prostředky opatřují peníze na smyslový požitek.
ТЕКСТОВЕ 13 – 15:
Демоничната личност мисли: „Притежавам огромно богатство и смятам да го увелича. Имам толкова много и в бъдеще ще става все повече. Той беше мой враг, но аз го убих и другите ми врагове също ще бъдат избити. Аз съм господар на всичко. Аз съм наслаждаващият се. Аз съм съвършен, могъщ и щастлив. Аз съм най-големият богаташ и роднините ми са аристократи. Няма друг като мен. Ще извърша някакви жертвоприношения, ще раздам малко милостиня и ще ликувам“. С подобно мислене такива хора са заблудени от невежество.
TEXTS 13-15:
Démon uvažuje: “Toto bohatství mám dnes a podle mých plánů získám ještě víc. Tolik mi patří nyní a v budoucnu toho bude stále přibývat. On je můj nepřítel a já jsem ho zabil — a své další nepřátele také zabiji. Jsem pán všeho, jsem poživatel, jsem dokonalý, mocný a šťastný. Jsem nejbohatší a mám příbuzné vznešeného původu. Nikdo není tak mocný a šťastný jako já. Budu konat oběti, dávat milodary a díky tomu se budu radovat.” Tak jsou tyto osoby ošálené nevědomostí.
ТЕКСТ 16:
Объркани от непрестанни грижи, оплетени в мрежата на илюзията, те силно се привързват към сетивното наслаждение и пропадат в ада.
TEXT 16:
Když jsou takto zmateni různými starostmi a spoutáni sítí iluzí, příliš ulpí na smyslovém požitku a klesají do pekla.
ТЕКСТ 17:
Самодоволни и нагли, заслепени от богатство и високомерие, понякога те с гордост извършват показни жертвоприношения, без да следват никакви правила и предписания.
TEXT 17:
Samolibí a vždy nestoudní, oklamaní bohatstvím a falešným uznáním, někdy pyšně konají takzvané oběti, aniž by následovali jakákoliv pravidla.
ТЕКСТ 18:
Заблудени от фалшиво его, сила, гордост, похот и гняв, демоните започват да завиждат на Бога, Върховната Личност, който се намира в собствените им тела, както и в телата на другите, и хулят истинската религия.
TEXT 18:
Démoni, zmatení falešným egem, silou, pýchou, chtíčem a hněvem, projevují zášť vůči Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, dlícímu v jejich vlastních tělech a tělech ostatních, a hanobí skutečné náboženství.
ТЕКСТ 19:
Тях – изпълнените със завист и злоба, най-нисшите сред хората –  Аз непрестанно захвърлям в океана на материалното съществуване в различни демонични форми на живот.
TEXT 19:
Záštiplné a zlomyslné, nejníže stojící lidi, věčně vrhám do oceánu hmotné existence, do různých démonských druhů.
ТЕКСТ 20:
Раждайки се отново и отново в демонични форми на живот, о, сине на Кунтӣ, такива личности не могат никога да ме доближат. Постепенно те затъват до най-отвратително съществуване.
TEXT 20:
Ó synu Kuntī, znovu a znovu se tyto osoby rodí v démonských druzích a nikdy se ke Mně nemohou přiblížit. Postupně klesají do toho nejodpornějšího stavu bytí.
ТЕКСТ 21:
Три врати водят към ада – похот, гняв и алчност. Всеки разумен човек трябва да ги избягва, защото те са пагубни за душата.
TEXT 21:
Do tohoto pekla vedou tři brány — chtíč, hněv a chamtivost. Každý zdravě uvažující člověk by se od nich měl odvrátit, neboť vedou k úpadku duše.
ТЕКСТ 22:
Човек, избегнал трите врати към ада, о, сине на Кунтӣ, извършва дейности, благоприятни за себепознанието, и постепенно достига върховната цел.
TEXT 22:
Člověk, který unikl těmto třem pekelným branám, provádí činy vedoucí k seberealizaci a tak postupně dosahuje nejvyššího cíle, synu Kuntī.
ТЕКСТ 23:
Този, който пренебрегва наставленията на свещените писания и действа своенравно, не постига нито съвършенство, нито щастие, нито върховната цел.
TEXT 23:
Ten, kdo se nestará o příkazy písem a jedná podle vlastního rozmaru, nedosáhne ani dokonalosti, ani štěstí, ani nejvyššího cíle.
ТЕКСТ 24:
Затова, следвайки указанията на писанията, човек трябва да разбере какво е дълг и какво не е дълг. Изучил тези правила, той трябва да действа така, че постепенно да се издигне.
TEXT 24:
Je tedy třeba pochopit, co je a co není povinnost, podle pravidel písem. Když je někdo zná, má jednat, aby mohl být postupně povznesen.