Skip to main content

ТЕКСТ 20

TEXT 20

Текст

Verš

йе ту дхарма̄мр̣там идам
ятхоктам парюпа̄сате
шраддадха̄на̄ мат-парама̄
бхакта̄с те
'тӣва ме прия̄х̣
ye tu dharmāmṛtam idaṁ
yathoktaṁ paryupāsate
śraddadhānā mat-paramā
bhaktās te ’tīva me priyāḥ

Дума по дума

Synonyma

йе – тези, които; ту – но; дхарма – на религия; амр̣там – безсмъртна; идам – този; ятха̄ – като; уктам – каза; парюпа̄сате – напълно се посвещава; шраддадха̄на̄х̣ – с вяра; мат-парама̄х̣ – като приемат мен, Върховния Бог за всичко; бхакта̄х̣ – предани; те – те; атӣва – много, много; ме – на мен; прия̄х̣ – скъпи.

ye — ti, kdo; tu — ale; dharma — náboženství; amṛtam — nektar; idam — toto; yathā — jak; uktam — řečeno; paryupāsate — plně zapojeni; śraddadhānāḥ — s vírou; mat-paramāḥ — pokládající Mě, Nejvyššího Pána, za všechno; bhaktāḥ — oddaní; te — oni; atīva — nesmírně; me — Mně; priyāḥ — drazí.

Превод

Překlad

Тези, които изцяло посветени следват с вяра вечния път на преданото служене и Аз съм висшата им цел – са ми много, много скъпи.

Ti, kdo kráčejí touto nepomíjivou cestou oddané služby, učinili Mě svým nejvyšším cílem a plně a s vírou se odevzdávají, jsou Mi nesmírně drazí.

Коментар

Význam

ПОЯСНЕНИЕ: В тази глава от втори стих до края – от майи а̄веш̣я мано йе ма̄м („като установява ума си в мен“) до йе ту дхарма̄мр̣там идам („религията на вечното служене“) – Върховният Бог обяснява методите на трансценденталното служене, с помощта на които може да бъде достигнат. Тези методи са много скъпи на Бога и Той приема всекиго, който ги следва. На въпроса, поставен от Арджуна, – кой е по-добър – този, който върви по пътя на безличностния Брахман, или този, който се посвещава да служи лично на Върховната Личност, Бог отговаря подробно, като не оставя никакво съмнение, че преданото служене на Божествената Личност е най-добрият от всички методи за духовна реализация. С други думи, от тази глава може да се разбере, че посредством добро общуване човек развива привързаност към чистото предано служене, затова приема авторитетен духовен учител и под негово ръководство започва да слуша, да повтаря святите имена, да следва регулиращите принципи на преданото служене с вяра, привързаност и преданост и така се посвещава на трансцендентално служене на Бога. В тази глава е препоръчан този път, следователно няма съмнение, че преданото служене е единственият и абсолютен път за себепознание – за постигане на Върховната Божествена Личност. Безличностната представа за Абсолютната Истина се препоръчва само до момента на пълно отдаване с цел себепознание. С други думи, безличностното схващане може да е полезно, докато липсва възможността за общуване с чист предан. Стремейки се към осъзнаване на безличностния Абсолют, човек се отказва от плодовете на труда си, медитира и развива знание, за да разбере духа и материята. Това е необходимо, докато не влезе в контакт с чист предан. За щастие, ако някой развие желание да се заеме с чисто предано служене в Кр̣ш̣н̣а съзнание, не е нужно да преминава през всички тези етапи на духовно усъвършенстване. Преданото служене, описано в средните шест глави на Бхагавад-гӣта̄, е по-близко до природата на живото същество. Не бива да се безпокоим за поддържането на тялото, защото по милостта на Бога всичко се урежда от само себе си.

Od druhého verše až do konce této kapitoly — od mayy āveśya mano ye mām (upírající mysl na Mne) až po ye tu dharmāmṛtam idam (toto náboženství věčného zaměstnání) — popisuje Nejvyšší Pán způsoby transcendentální služby, kterými je možné Ho dosáhnout. Jsou Mu velmi drahé a uznává každého, kdo se jim věnuje. Arjuna se ptal, kdo je lepší, zda ten, kdo se vydá cestou neosobního Brahmanu, nebo ten, kdo prokazuje osobní službu Nejvyšší Osobnosti Božství — a Pán svou jednoznačnou odpovědí dává jasně najevo, že oddaná služba Osobnosti Božství je nade všechny pochyby nejlepší ze všech metod duchovní realizace. Jinými slovy, v této kapitole je učiněn závěr, že vlivem příznivé společnosti vyvine živá bytost připoutanost k čisté oddané službě, následně přijme pravého duchovního učitele a od něho se naučí transcendentální láskyplné službě Pánu nasloucháním, opěvováním a dodržováním usměrňujících zásad oddané služby s vírou, zálibou a oddaností. To je cesta, která je v této kapitole doporučena. Není tedy pochyb o tom, že oddaná služba je jedinou absolutní cestou vedoucí k seberealizaci a Nejvyšší Osobnosti Božství. Neosobní chápání Nejvyšší Absolutní Pravdy, jak se popisuje v této kapitole, je doporučováno pouze tak dlouho, dokud se dotyčný neodevzdá seberealizaci. Může pro něho být prospěšné, dokud nemá příležitost se sdružovat s čistým oddaným. Ten, kdo chápe Absolutní Pravdu jako neosobní, se věnuje jednání zbavenému jeho plodů, medituje a rozvíjí poznání, aby porozuměl duši a hmotě. To je nezbytné tak dlouho, dokud není ve společnosti čistého oddaného. Pokud někdo přímo vyvine touhu vykonávat čistou oddanou službu s vědomím Kṛṣṇy, nemusí ve své duchovní realizaci postupovat krok za krokem. Oddaná služba, popsaná v prostředních šesti kapitolách Bhagavad-gīty, je příhodnější. Oddaný se nemusí obtěžovat s věcmi, které potřebuje k tomu, aby se udržel při životě, protože milostí Pána je o všechno postaráno.

Така завършват поясненията на Бхактиведанта върху дванадесета глава на Шрӣмад Бхагавад-гӣта̄, озаглавена „Преданото служене“.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvanácté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o oddané službě.