ТЕКСТ 3
TEXT 3
Текст
Verš
ветти лока-махешварам
асаммӯд̣хах̣ са мартйеш̣у
сарва-па̄паих̣ прамучяте
vetti loka-maheśvaram
asammūḍhaḥ sa martyeṣu
sarva-pāpaiḥ pramucyate
Дума по дума
Synonyma
ях̣ – всеки, който; ма̄м – мен; аджам – неродения; ана̄дим – без начало; ча – също; ветти – познава; лока – на планетите; маха̄-ӣшварам – върховният господар; асаммӯд̣хах̣ – незаблуден; сах̣ – той; мартйеш̣у – сред смъртните; сарва-па̄паих̣ – от всички греховни последици; прамучяте – се освобождава.
Превод
Překlad
Този, който ме познава като нероден, безначален, Върховен Бог на всички светове – единствено той, незаблуден сред хората, се освобождава от всички грехове.
Jen člověk, který není ošálen a ví, že jsem nezrozený, bez počátku a Nejvyšší Pán všech světů, je osvobozen od veškerých hříchů.
Пояснение
Význam
Както се казва в седма глава (7.3) мануш̣я̄н̣а̄м̇ сахасреш̣у кашчид ятати сиддхайе – тези, които се опитват да се издигнат до нивото на духовно осъзнаване, не са обикновени хора. Те стоят по-високо от милионите обикновени хора, които нямат представа за духовното осъзнаване. А от всички, които наистина се опитват да осъзнаят духовното си положение, най-издигнат духовно е достигналият до разбирането, че Кр̣ш̣н̣а е Върховната Божествена Личност, нероденият господар на всичко. Само на това ниво, проумял върховната позиция на Кр̣ш̣н̣а, човек е напълно освободен от всички греховни последици.
V třetí sloce sedmé kapitoly je uvedeno: manuṣyāṇāṁ sahasreṣu kaścid yatati siddhaye — ti, kdo usilují o dosažení úrovně duchovního vnímání, nejsou obyčejní lidé. Převyšují mnoho miliónů obyčejných lidí, kteří o duchovní realizaci nic nevědí. Avšak z těch osob, jež se skutečně snaží pochopit své duchovní postavení, je nejúspěšnější duchovně realizovanou osobou ta, která poznala, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, nezrozený vlastník všeho. Jedině na této úrovni úplného porozumění Kṛṣṇově svrchované pozici může být živá bytost osvobozena od všech následků hříšných činů.
Тук Бог е описан с думата аджа („нероден“), но Той се различава от живите същества, описани във втора глава също като аджа. Бог се различава от тези, които умират и се раждат поради материална привързаност. Обусловените души сменят телата си, но неговото тяло не се променя. Дори когато идва в този материален свят, Той идва все същият, нероден; затова в четвърта глава се казва, че Бог не е под влияние на нисшата материална енергия; Той винаги е във висшата енергия.
Pán je zde nazván aja (nezrozený), ale v Jeho případě se jedná o něco jiného než u živých bytostí, které jsou popisovány jako aja ve druhé kapitole. Nejvyšší se liší od živých bytostí, které se rodí a umírají následkem ulpívání na hmotě. Podmíněné duše mění svá těla, ale Jeho tělo je neměnné. Pán se nerodí ani tehdy, když přichází do hmotného světa; proto je ve čtvrté kapitole řečeno, že díky své vnitřní energii nepodléhá vlivu nižší, hmotné přírody, a zůstává vždy na úrovni vyšší energie.
Тук думите ветти лока-махешварам означават, че Бог Кр̣ш̣н̣а е върховният господар на планетарните системи във Вселената; и това трябва да ни е ясно. Той е съществувал преди творението и се различава от него. Всички полубогове са сътворени в материалния свят, но за Кр̣ш̣н̣а се казва, че не е сътворен. Кр̣ш̣н̣а се различава дори от великите полубогове като Брахма̄ и Шива. И понеже е създателят на Брахма̄, Шива и другите полубогове, Той е Върховната Личност на всички планети.
Slova vetti loka-maheśvaram vyjadřují nutnost vědět, že Pán Kṛṣṇa je svrchovaný vlastník planetárních soustav tohoto vesmíru. Existoval před stvořením a od svého stvoření se liší. Všichni polobozi byli stvořeni v tomto hmotném světě, ale o Kṛṣṇovi je řečeno, že není stvořen — proto se liší i od tak mocných polobohů, jakými jsou Brahmā a Śiva. A jelikož je stvořitelem Brahmy, Śivy a všech ostatních, je Nejvyšší Osobou vládnoucí všem planetám.
Следователно Шрӣ Кр̣ш̣н̣а се различава от всичко сътворено и всеки, който го познава като несътворен, незабавно се освобождава от греховните последици. Освобождението от греховни дейности осигурява знание за Върховния Бог. Според Бхагавад-гӣта̄ Той може да бъде опознат само с предано служене, а не с други методи.
Śrī Kṛṣṇa se tedy liší od všeho stvořeného a každý, kdo Ho takto pozná, bude ihned osvobozen od všech reakcí za hříšné jednání. Živá bytost může znát Nejvyššího Pána jen tehdy, když je oproštěná od všech hříšných činností. A Bhagavad-gītā uvádí, že poznat Ho nelze jinak než oddanou službou.
Не би трябвало да приемаме Кр̣ш̣н̣а за човешко същество. Както вече се каза, само глупакът го смята за човешко същество. По друг начин това се потвърждава и тук. Който не е глупак и е достатъчно интелигентен да разбере истинската позиция на Бога, винаги е свободен от греховни последици.
Nesmíme se snažit chápat Kṛṣṇu jako lidskou bytost. Jak bylo uvedeno dříve, jedině hlupák Ho může považovat za člověka. Totéž je zde vyjádřeno znovu, jiným způsobem. Ten, kdo není hloupý, ale naopak natolik inteligentní, že dokáže pochopit přirozené postavení Boha, je vždy prostý všech hříchů a jejich následků.
Кр̣ш̣н̣а е известен като син на Девакӣ, тогава как е възможно да бъде нероден? Това се обяснява в Шрӣмад Бха̄гаватам: когато се явява пред Девакӣ и Васудева, Той е роден не като обикновено дете. Той се появява в първоначалната си форма и едва след това се превръща в обикновено дете.
Jak může být Kṛṣṇa nezrozený, když se o Něm ví, že je synem Devakī? To je rovněž vysvětleno, ve Śrīmad-Bhāgavatamu: Kṛṣṇa se nenarodil jako obyčejné dítě. Projevil se před Devakī a Vasudevou ve své původní podobě a pak se změnil v děťátko.
Всичко, извършено под ръководството на Кр̣ш̣н̣а, е трансцендентално. То не се замърсява от материални последици, които може да са благоприятни или неблагоприятни. Схващането, че в материалния свят има благоприятни и неблагоприятни неща, е в известна степен умозрително, защото в материалния свят няма нищо благоприятно. В него всичко е неблагоприятно, самата материална природа е неблагоприятна. Ние само си въобразяваме, че тя е благоприятна. Истинската благоприятност зависи от дейностите в Кр̣ш̣н̣а съзнание в дух на преданост и служене. Затова, ако въобще искаме дейностите ни да бъдат благоприятни, трябва да действаме съобразно наставленията на Върховния Бог. Тези наставления са изложени в авторитетни писания като Шрӣмад Бха̄гаватам и Бхагавад-гӣта̄ или се дават от истински духовен учител. Духовният учител е представител на Бога и неговото наставление е пряко наставление на Върховния Бог. Духовният учител, святите личности и писанията напътстват по един и същ начин. Няма противоречие между тези три източника. Всяко действие, извършено под такова ръководство, е освободено от последиците на благочестивите или неблагочестиви дейности в материалния свят. Трансценденталното отношение на един предан към дейността е всъщност отношение на отречение и се нарича сання̄са. Както се казва в първия стих от шеста глава на Бхагавад-гӣта̄, този, който действа от чувство за дълг, защото това му е наредено от Върховния Бог, и който не се възползва от плодовете на своите дейности (ана̄шритах̣ карма-пхалам), е наистина в отречение. Истински сання̄сӣ и йогӣ е този, който действа под ръководството на Върховния Бог, а не просто е облякъл дрехата на сання̄сӣ или е псевдо-йогӣ.
Vše, co je vykonáno pod vedením Kṛṣṇy, je transcendentální. Nemůže to být znečištěné hmotnými reakcemi, které mohou být příznivé nebo nepříznivé. Pojetí, že v hmotném světě jsou příznivé a nepříznivé věci, je v podstatě výplod mysli — zde není příznivé nic. Vše je nepříznivé, neboť nepříznivá je již samotná hmotná příroda. To, že je něco příznivé, si pouze představujeme. Skutečně příznivé mohou být pouze činnosti spojené s vědomím Kṛṣṇy, prováděné s úplnou oddaností a zaměstnaností ve službě. Jestliže tedy chceme, aby naše činnosti byly příznivé, měli bychom jednat pod vedením Nejvyššího Pána. Takové vedení poskytují autoritativní písma, jako je Śrīmad-Bhāgavatam a Bhagavad-gītā, nebo pravý duchovní učitel. Ten je Pánovým zástupcem, a jím poskytované vedení je proto vedením, které poskytuje Pán. Duchovní učitel, světci a písma ukazují stejnou cestu. Pokyny z těchto tří zdrojů si navzájem neodporují. Vše, co je vykonáno pod takovým vedením, je prosté reakcí přicházejících za zbožné nebo bezbožné činy patřící k tomuto hmotnému světu. Transcendentální postoj oddaného při jeho činnostech je skutečným postojem zříkání se. To se nazývá sannyās. V prvním verši šesté kapitoly je uvedeno, že ten, kdo jedná z povinnosti — proto, že mu takové jednání uložil Nejvyšší Pán — a nehledá útočiště v plodech svých činností (anāśritaḥ karma-phalam), je tím, kdo se opravdu zříká. Každý, kdo jedná pod vedením Nejvyššího Pána, je skutečný sannyāsī či yogī; nikoliv ten, kdo se tak pouze obléká.