KAPITOLA SEDMÁ
Syn Droṇy potrestán
- Sloka 1:
- Ṛṣi Śaunaka se otázal: Ó Sūto, veliký a transcendentálně mocný Vyāsadeva slyšel od Śrī Nārady Muniho vše. Co tedy po Nāradově odchodu Vyāsadeva dělal?
- Sloka 2:
- Śrī Sūta řekl: Na západním břehu řeky Sarasvatī, která je důvěrně spjatá s Vedami, se nalézá na místě zvaném Śamyāprāsa chatrč, určená k meditaci oživující transcendentální činnosti mudrců.
- Sloka 3:
- Po očištění dotykem vody usedl Śrīla Vyāsadeva na tomto místě ve svém āśramu, obklopeném stromy s bobulovitými plody, aby meditoval.
- Sloka 4:
- Upevnil svoji mysl tím, že ji dokonale spojil s procesem oddané služby (bhakti-yogou) bez jediného náznaku materialismu, a tím způsobem uzřel Pána, Absolutní Osobnost Božství, spolu s Jeho vnější energií, která byla zcela pod Jeho vládou.
- Sloka 5:
- Kvůli této vnější energii se živá bytost, přestože je transcendentální třem kvalitám hmotné přírody, považuje za produkt hmoty, a proto podstupuje reakce hmotného strádání.
- Sloka 6:
- Hmotné strasti živé bytosti, které jsou pro ni zbytečné a nepřirozené, může přímo zmírnit spojení procesem oddané služby. Obyčejní lidé to však nevědí, a proto učený Vyāsadeva sestavil tuto védskou literaturu, která se vztahuje k Nejvyšší Pravdě.
- Sloka 7:
- Pouhým nasloucháním této védské literatuře se začíná ihned probouzet cit pro láskyplnou oddanou službu Pánu Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, který zháší plameny nářku, iluze a strachu.
- Sloka 8:
- Když velký mudrc Vyāsadeva dokončil a zrevidoval Śrīmad-Bhāgavatam, naučil ho svého syna, Śrī Śukadeva Gosvāmīho, který se již věnoval seberealizaci.
- Sloka 9:
- Śrī Śaunaka se Sūty Gosvāmīho otázal: Śrī Śukadeva Gosvāmī už byl na cestě seberealizace a byl proto šťastný ve vlastním já. Proč se tedy obtěžoval tím, aby prošel studiem tak rozsáhlého spisu?
- Sloka 10:
- Všechny druhy ātmārāmů (těch, kteří nalézají potěšení v ātmě neboli v duchovním já) — obzvláště ti, kteří jdou neochvějně po cestě seberealizace — si přejí prokazovat čistou oddanou službu Osobnosti Božství, přestože jsou osvobozeni od všeho hmotného otroctví. Znamená to, že Pán má transcendentální vlastnosti a přitahuje každého, včetně osvobozených duší.
- Sloka 11:
- Śrīla Śukadeva Gosvāmī, syn Śrīly Vyāsadeva, nebyl jen transcendentálně mocný; byl rovněž drahý oddaným Pána, a proto studoval toto velké vyprávění (Śrīmad-Bhāgavatam).
- Sloka 12:
- Takto promluvil Sūta Gosvāmī k ṛṣiům vedeným Śaunakou: Nyní začnu s vyprávěním o Pánu Śrī Kṛṣṇovi, o zrození, činnostech a vysvobození krále Parīkṣita, mudrce mezi králi, a také o tom, jak se synové Pāṇḍua zřekli světského řádu.
- Sloka 13-14:
- Když bojovníci obou táborů, Kuruovců a Pāṇḍuovců, padli na bitevním poli Kurukṣetře a po zásluze se dostali na místa jim určená, a když syn Dhṛtarāṣṭry s nářkem klesl s páteří zlomenou úderem kyje Bhīmaseny, syn Droṇācāryi (Aśvatthāmā) usekal hlavy pěti spícím synům Draupadī a přinesl je jako dar svému pánovi s bláhovou domněnkou, že ho tím potěší. Duryodhana však jeho odporný čin odsoudil a nebyl potěšen ani v nejmenším.
- Sloka 15:
- Když Draupadī, matka pěti dětí Pāṇḍuovců, uslyšela o tom, jak byli její synové zavražděni, začala hořce plakat a oči se jí zalily slzami. Arjuna, který ji chtěl v její veliké ztrátě utěšit, jí řekl:
- Sloka 16:
- Ó ctnostná paní, až ti přinesu hlavu toho brāhmaṇy, kterou useknou šípy mého luku Gāṇḍīva, utřu slzy z tvých očí a uklidním tě. Až spálíme těla tvých synů, můžeš se vykoupat, stojíce na jeho hlavě.
- Sloka 17:
- Arjuna, jehož neomylný Pán vede jako přítel a vozataj, tak svými slovy svoji drahou ženu upokojil. Pak si oblékl brnění, vyzbrojil se smrtonosnými zbraněmi a nasedl na vůz, aby pronásledoval Aśvatthāmu, který byl synem jeho učitele bojového umění.
- Sloka 18:
- Aśvatthāmā, vrah princů, viděl z dálky, jak se k němu velikou rychlostí blíží Arjuna. Propadl panice a prchal na svém voze, aby si zachránil život, jako když vyděšený Brahmā prchal před Śivou.
- Sloka 19:
- Když syn brāhmaṇy (Aśvatthāmā) viděl, že jeho koně jsou unavení, usoudil, že nemá jinou možnost se zachránit, než použít nejvyšší zbraň jménem brahmāstra (jadernou zbraň).
- Sloka 20:
- Jelikož byl jeho život v nebezpečí, dotkl se posvátně vody a soustředěně pronášel mantry určené k vypuštění jaderných zbraní, i když nevěděl, jak tyto zbraně stáhnout.
- Sloka 21:
- Poté se do všech směrů začala šířit oslňující zář. Byla tak intenzivní, že se Arjuna cítil v ohrožení života, a tak promluvil k Pánu Śrī Kṛṣṇovi.
- Sloka 22:
- Arjuna řekl: Ó můj Pane Śrī Kṛṣṇo, jsi Osobnost Božství a jsi všemocný. Tvé energie nemají konce, a jedině Ty proto můžeš zahnat strach ze srdcí Svých oddaných. Jen v Tobě může každý, kdo trpí v plamenech hmotného strádání, nalézt cestu k osvobození.
- Sloka 23:
- Jsi původní Osobnost Božství. Expanduješ se ve všech stvořeních a jsi transcendentální hmotné energii; zastavuješ její účinky Svojí duchovní silou. Jsi stále ve stavu věčné blaženosti a transcendentálního poznání.
- Sloka 24:
- A přesto, i když jsi mimo dosah hmotné energie, naplňuješ pro konečné dobro podmíněných duší čtyři principy osvobození, které charakterizuje náboženství atd.
- Sloka 25:
- Sestupuješ, abys jako inkarnace sejmul břímě světa a obdařil přízní Své přátele, obzvláště ty, kteří Ti jsou plně oddaní a jsou zcela pohrouženi v meditaci o Tobě.
- Sloka 26:
- Ó Pane pánů, proč se všude kolem nás šíří tato nebezpečná zář? Odkud přichází? Nemohu to pochopit.
- Sloka 27:
- Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, řekl: Věz ode Mne, že to způsobil syn Droṇy. Vypustil hymny jaderné energie (brahmāstru) a neví, jak tu záři stáhnout zpět. Učinil tak z bezradnosti ve strachu před hrozící smrtí.
- Sloka 28:
- Ó Arjuno, proti této zbrani může pomoci jedině další brahmāstra. Jsi odborník ve vojenské vědě; zastav tedy záři této zbraně mocí své vlastní zbraně.
- Sloka 29:
- Śrī Sūta Gosvāmī pravil: Když to Arjuna od Osobnosti Božství uslyšel, dotkl se vody pro očištění, uctivě Pána Śrī Kṛṣṇu obešel a vystřelil svoji brahmāstru, aby zbraň protivníka neutralizoval.
- Sloka 30:
- Když se paprsky těch dvou brahmāster střetly, všechen vnější prostor a celou nebeskou klenbu zakryl velký ohnivý kotouč podobný slunečnímu disku.
- Sloka 31:
- Všechny obyvatele tří světů pálil žár obou zbraní, a každému to připomnělo oheň sāṁvartaka, který hoří v době zničení.
- Sloka 32:
- Když Arjuna viděl, že obyvatelstvo je zneklidněné a že planetám hrozí bezprostřední zkáza, ihned obě zbraně stáhl, jak si Pán Śrī Kṛṣṇa přál.
- Sloka 33:
- Arjuna, s očima planoucíma hněvem jako dvě rudé měděné koule, syna Gautamī pohotově zajal a svázal ho provazy jako zvíře.
- Sloka 34:
- Spoutaného Aśvatthāmu chtěl Arjuna odvést do vojenského tábora. Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa se na něj díval lotosovýma očima, a pak rozhněvanému Arjunovi řekl.
- Sloka 35:
- Pán Śrī Kṛṣṇa řekl: Neměl bys tomuto příbuznému brāhmaṇy (brahma-bandhuovi) dávat milost propuštění, ó Arjuno, protože zabil ve spánku nevinné chlapce.
- Sloka 36:
- Ten, kdo zná náboženské zásady, nezabíjí nepřítele, který je nepozorný, opilý, nepříčetný, který spí, bojí se nebo který přišel o vůz. Nezabíjí chlapce, ženu, bláznivého tvora a odevzdanou duši.
- Sloka 37:
- Krutý a podlý člověk, který se drží při životě za cenu životů druhých, si pro své vlastní dobro zaslouží, aby byl zabit. Jinak ho jeho vlastní činnosti poníží.
- Sloka 38:
- Navíc jsem Osobně slyšel tvůj slib Draupadī, že jí přineseš hlavu vraha jejích synů.
- Sloka 39:
- Tento muž je úkladný vrah členů tvé vlastní rodiny, který navíc ani neuspokojil svého pána. Představuje už jen shořelé zbytky své rodiny. Zabij ho okamžitě.
- Sloka 40:
- Sūta Gosvāmī řekl: Přestože Kṛṣṇa pobízel Arjunu, zkoušeje ho z náboženství, aby zabil syna Droṇy, Arjuna, veliká duše, to nechtěl vykonat, přestože byl Aśvatthāmā úkladným vrahem členů jeho rodiny.
- Sloka 41:
- Když Arjuna dorazil se svým drahým přítelem a vozatajem (Śrī Kṛṣṇou) do vlastního tábora, předal vraha své drahé ženě, která naříkala nad zavražděnými syny.
- Sloka 42:
- Śrī Sūta Gosvāmī řekl: Pak Draupadī uviděla Aśvatthāmu, svázaného provazy jako zvíře a mlčícího, protože se dopustil té nejohavnější vraždy. Jelikož byla dobrých mravů a dobrotivé ženské povahy, vzdala mu úctu jako brāhmaṇovi.
- Sloka 43:
- Nemohla snést, jak byl Aśvatthāmā spoután provazy, a jako oddaná vznešená žena řekla: Rozvažte ho, vždyť je to brāhmaṇa, náš duchovní mistr.
- Sloka 44:
- Byla to Droṇācāryova milost, že jsi se naučil válečnickému umění jak vystřelovat šípy a důvěrné vědě o ovládání zbraní.
- Sloka 45:
- On (Droṇācārya) jistě nadále existuje, představován svým synem. Jeho žena Kṛpī s ním nepodstoupila obřad satī, protože měla syna.
- Sloka 46:
- Ó vyvolený, který znáš náboženské zásady — není dobré, abys způsobil smutek členům slavné rodiny, kteří si stále zasluhují uctívání a respekt.
- Sloka 47:
- Můj pane, nechtěj, aby žena Droṇācāryi plakala jako já. Jsem sklíčená ze smrti svých synů. Ona nemusí neustále naříkat jako já.
- Sloka 48:
- Jestliže panovníci královského řádu neovládají své smysly a urazí a rozlítí brāhmaṇu, pak oheň této zloby spálí celou královskou rodinu a přinese smutek všem.
- Sloka 49:
- Sūta Gosvāmī řekl: Ó brāhmaṇové, vše, co královna řekla, bylo v souladu s náboženskými zásadami, bylo to oprávněné, slavné, plné milosti a spravedlivosti, a nebylo v tom vedlejšího záměru. Král Yudhiṣṭhira ji plně podpořil.
- Sloka 50:
- Nakula a Sahadeva (mladší bratři krále), a také Sātyaki, Arjuna, Osobnost Božství Pán Śrī Kṛṣṇa, syn Devakī, vznešené ženy i ostatní s králem jednomyslně souhlasili.
- Sloka 51:
- Bhīma s nimi však nesouhlasil a doporučoval zločince zabít — vždyť ve hněvu zavraždil spící děti, aniž k tomu měl důvod a aniž tím prospěl sobě či svému pánu.
- Sloka 52:
- Poté, co Caturbhuja (ten, který má čtyři paže), Osobnost Božství, vyslechl slova Bhīmy, Draupadī a ostatních, pohlédl do tváře Svému drahému příteli Arjunovi a s lehkým úsměvem začal mluvit.
- Sloka 53-54:
- Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa řekl: Přítel brāhmaṇy se nemá zabíjet, ale je-li to agresor, pak musí být zabit. To vše jsou pravidla písem a ty musíš jednat podle nich. Musíš splnit slib, který jsi dal své ženě, a musíš jednat tak, aby jsi uspokojil Bhīmasenu a Mě.
- Sloka 55:
- Tehdy Arjuna pochopil, co Pán Svými dvojsmyslnými příkazy míní. Odsekl mečem šperk a vlasy z Aśvatthāmovy hlavy.
- Sloka 56:
- Aśvatthāmā ztratil svůj tělesný lesk už tím, že zabil děti; a nyní byl navíc připraven o drahokam, který měl na hlavě, a tím pádem o další svoji sílu. Takto ho rozvázali a vyvedli z tábora.
- Sloka 57:
- Useknutí vlasů na hlavě, zabavení majetku a vyhnání z místa pobytu jsou předepsané tresty pro příbuzného brāhmaṇy. Žádný příkaz neudává zabití těla.
- Sloka 58:
- Poté vykonali Pāṇḍuovi synové a Draupadī, zaplaveni smutkem, náležité obřady pro mrtvá těla svých příbuzných.