Bg. 13.15

I když je Nejvyšší Pán zdrojem všech smyslů živých bytostí, sám nemá hmotné smysly jako ony. Individuální duše má ve skutečnosti duchovní smysly, ale ty jsou v podmíněném životě pokryty hmotnými prvky, a proto se jejich činnosti projevují skrze hmotu. Smysly Nejvyššího Pána takto pokryty nejsou. Jeho smysly jsou transcendentální, a z toho důvodu se nazývají nirguṇa. Guṇa je výraz pro hmotné kvality, ale Pánovy smysly nemají hmotný pokryv. Je třeba vědět, že Jeho smysly nejsou stejné jako naše. I když je zdrojem všech našich smyslových činností, sám má transcendentální, neznečištěné smysly. To je velice pěkně vyloženo ve Śvetāśvatara Upaniṣadě (3.19), ve verši apāṇi-pādo javano grahītā. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nemá hmotou znečištěné ruce, ale ruce má a jimi přijímá každou oběť, která Mu je nabídnuta. To je rozdíl mezi podmíněnou duší a Nadduší. Nejvyšší nemá hmotné oči, ale oči má, jak jinak by mohl vidět? Vidí vše — minulost, přítomnost i budoucnost. Dlí v srdci živé bytosti a ví, co jsme dělali v minulosti, co děláme nyní a co nás čeká v budoucnosti. To rovněž dokládá Bhagavad-gītā: On ví všechno, ale Jeho nezná nikdo. Je řečeno, že Nejvyšší Pán nemá nohy jako my, ale může cestovat prostorem, protože má duchovní nohy. Jinými slovy, Pán není neosobní. Má oči, nohy, ruce a všechno ostatní a my jakožto Jeho nedílné části máme toto všechno také. Jeho ruce, nohy, oči a další smysly však nejsou znečištěny hmotnou přírodou.

Bhagavad-gītā také dokládá, že Pán se zjevuje takový, jaký je, prostřednictvím své vnitřní energie. Není znečištěn hmotnou energií, protože je jejím Pánem. Ve védské literatuře se můžeme dočíst, že celé Jeho tělo je duchovní. Nejvyšší má věčnou podobu, zvanou sac-cid-ānanda-vigraha. Oplývá všemi druhy bohatství — patří Mu všechno jmění a je vlastníkem veškeré energie. Je ze všech nejinteligentnější a oplývá poznáním. To jsou některé z charakteristických znaků Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán je také tím, kdo udržuje při životě všechny živé bytosti a kdo je svědkem všech činností. Z védské literatury víme, že je vždy transcendentální. I když nevidíme Jeho hlavu, tvář, ruce či nohy, Pán je má, a když dosáhneme transcendentální úrovně, budeme moci Jeho podobu spatřit. Nevidíme ji kvůli tomu, že máme smysly znečištěné hmotou. Impersonalisté jsou stále ještě hmotou ovlivněni, a proto nemohou Osobnost Božství poznat.